Přehled aktualizací Pár slov úvodem Vznik a vývoj kolejiště Stavba diorámat Minirecenze vozů Rady a návody Patinování vozidel a budov Články a recenze Zápisky od roku 2006 Reportáže z akcí a cest Videozáznamy modelové železnice Často kladené dotazy Sekce věnovaná trati Trutnov - Žacléř Fotodokumentace železničních zařízení Smíšená fotogalerie s železniční tématikou Přehled plánovaných akcí Ankety Tapety na plochu, panoramatická pozadí za kolejiště... Zanechte vzkaz v knize návštěv Kontaktní informace Partnerské stránky
DÍL 7 a 8
Skoč na galerii... Celkový pohled na díl 8 - 990 kB (2500 x 1291 pix) Celkový pohled na díl 7 - 902 kB (2500 x 1331 pix) Rozměry: 2 kusy 100 x 45 cm
Zač. stavby: 26.března 2006
Celková délka kolejí: 467 cm
Prac. soubor A: dil7_8-prac_a.zip (25 obrázků - 2,14 MB)
Prac. soubor B: dil7_8-prac_b.zip (25 obrázků - 1,31 MB)
Prac. soubor C: dil7_8-prac_c.zip (20 obrázků - 2,76 MB)
Prac. soubor D: dil7_8-prac_d.zip (25 obrázků - 1,71 MB)
Prac. soubor E: dil7_8-prac_e.zip (25 obrázků - 1,46 MB)
Prac. soubor F: dil7_8-prac_f.zip (20 obrázků - 1,79 MB)
Prac. soubor G: dil7_8-prac_g.zip (15 obrázků - 1,4 MB)
Prac. soubor H: dil7_8-prac_h.zip (20 obrázků - 3,27 MB)
Prac. soubor I: dil7_8-prac_i.zip (29 obrázků - 3,92 MB)
Prac. soubor J: dil7_8-prac_j.zip (15 obrázků - 3,24 MB)
Prac. soubor K: dil7_8-prac_k.zip (13 obrázků - 1,85 MB)
Prac. soubor L: dil7_8-prac_l.zip (17 obrázků - 3,24 MB)
Prac. soubor M: dil7_8-prac_m.zip (39 obrázků - 6,69 MB)
Prac. soubor N: dil7_8-prac_n.zip (35 obrázků - 5,14 MB)

• Část první - pokládka kolejí (16.10.2006):

Druhá stanice mého kolejiště, nesoucí název Podlesí, se rozkládá na dílech 7 a 8. První zkušební položení starých plechových kolejí na překližkový korpus proběhlo 26.března 2006 kolem půl druhé odpoledne. Jednalo se opravdu o prvotní pokus a převedení mé představy do reality, nicméně dosti nepřesné, neboť geometrie plechového kolejiva je poněkud odlišná od kolejiva profilového, především však úhly, poloměry a délky výhybek. U ostatních převážně rovných úseků není moc co řešit. V následujícím období pak bylo kolejivo položeno ještě několikrát, dokonce byla provedena i "provozní zkouška". Po všestarském TT-víkendu, kde jsem dokoupil chybějící kolejivo (kromě výhybek mi vlastně chybělo naprosto vše) jsem provedl první zkoušku kolejové figury s modelovým kolejivem a zároveň došlo na hrubé nařezaní délky kolejových prutů, vždy s několikamilimetrovou rezervou. Po určení definitivní polohy výhybek byly pod těmito vyvrtány otvory pro táhlo od přestavníků. V sobotu 20. května 2006 byly přilepeny první koleje na dílu 7, den poté zbývající koleje na tomtéž dílu. Byly též připraveny přestavníky a ručně "nasucho" odzkoušeny, následně napevno přilepeny. Pár dní nato byly položeny koleje i na dílu 8. Poté nastalo tahání kabelů a zapojovaní přestavníků a izolovaných úseků. Elektrické propojení těchto dvou dílů je provedeno pomocí 25-pinových konektorů, stejně tak hlavní přívod z ovládacího pultu. První část pracovních fotografií je zde.
• Část druhá - kabeláž, štěrkování, stavba budovy uhelného skladu (18.12.2006):

Mechanické spojení dílů je vyřešeno za pomoci částí stavebnice Merkur. Na boky jsem přišrouboval dva jekly, které vymezují pohyb do stran, na společnou podkládací dřevěnou plochu na spoji jsem přidělal jeden dlouhý, který zabraňuje odsunutí přisazeného dílu 8. Jediný možný způsob rozpojení dílů je tedy vysunutím dílu 8 nahoru. Dne 10. července jsem provedl jednu ze zkušebních jízd, kterou jsem zároveň natočil.
Na těchto dílech se bude kromě stanice nacházet ještě jednokolejná vlečka do uhelného skladu. Otevřených vozů na uhlí mám víc než dost, takže je využiji. Administrativní budova skladu je cihlová, vyrobena z imitace zdiva firmy Heki, podobně jako část remízy a vodárny ve stanici Rohov. Práce na budově probíhaly během června a července. V srpnu mé modelářské aktivity trochu polevily, na stanici se téměř nic nezměnilo. Září probíhalo v duchu patinovaní a štěrkování kolejí a opět několika zkušebních jízd. Kolejiště stanice pomalu dostávalo reálnou podobu. Během druhého týdne měsíce října jsem zapojil veškeré prvky ovládacího pultu a propojovací kabel mezi pultem a stanicí. Poté proběhla tradiční zkušební jízda s výborným výsledkem. Vše se povedlo hned na první pokus, přestavníky přestavovaly, spínače spínaly, LEDky svítily, stěrače stíraly... :-) Stanice je již po elektrické stránce plně funkční, při jízdách zajíždím i na ni. Zbývá jen vyřešit styk dvou napaječů podle jednoho z udělátek na těchto stránkách. Kolejiště je však navrženo tak, že jej mohu celé ovládat pomocí jednoho regulátoru. Příslušenství jednotlivých stanic je pak napájeno vždy vlastním transformátorem. Druhá část pracovních fotografií je zde.
• Část třetí - komunikace, porost (13.02.2007):

Práce na Podlesí trochu pokročily, po položení kolejí a zapojení elektřiny přišla řada na vytváření konkrétní podoby modelu. Vydláždil jsem silnici (Faller, kat.č. 170826 H0 /ale to nevadí :-)/, 2 archy o rozměrech 370 x 200 x 2 mm za 100 Kč), nainstaloval dřevěný přejezd (zápalky) a zasel trávu (Heki, kat.č. 1577). Přechod mezi silnicí a trávníkem je proveden přesátou hlínou a molitanovým posypem. Keře a strom jsou vyrobeny opět z drátěné kostry a foliáže Naturex od firmy Polák. Na malé loučce v zadní části bude sloupová trafostanice. Sloupy jsou z obroušené kónické špejle, zbytek zatím není. Přes zmiňovanou loučku vede kamenitá cesta, od ní odbočuje cestička k trafostanici. Třetí část pracovních fotografií je zde.
Nahoru • Část čtvrtá - komunikace, porost, budovy (27.02.2007):

Na obrázku 71 je strom, vytvořený z drátené kostry a Polákovy foliáže. Povrch kostry je posypán jemnou přesátou hlínou pro znázornění drsného povrchu stromu. Na dalších dvou snímcích je zachycen detail dlážděné vozovky.
Po čase jsem opět trochu pracoval na budově uhelného skladu. Dodělal jsem schody před vchodem včetně zábradlí. Sloupky jsou z plastu, samotné zábradlí z drátu. Na střeše budovy se objevily okapy a komín. Ten je ze stejného materiálu, jako vlastní budova. Komínové roury jsou z injekční jehly.
Dost dlouho jsem si hrál s otázkou, jakou staniční budovu použít na Podlesí. Zda si mám opět vyrobit vlastní, nebo jestli "zhřeším" a pořídím si první kupovaný model stavby na kolejiště. Nakonec jsem došel k závěru, že to zas až takový prohřešek není a objednal jsem si "nejčeštější" nádražíčko z produkce Auhagen - model Altmittweida. Architektonicky je tento model velice dobře použitelný na naše tratě, jenom barva není úplně ideální. Proto jsem se rozhodl ji změnit na žlutou. Použil jsem barvu Tamiya, ale zde jsem narazil. Barva byla lesklá. Co s tím? Zkusil jsem po lehkém zavadnutí tupovat plochu štětcem, ale výsledek nebyl o moc lepší. Naštěstí jsem objevil matnou žlutou Agamu, takže jsem stěny budovy asi v 5 vrstvách přetřel. Pomohlo to. Povrch je rozhodně matnější, než po prvním nástřiku. Na ostrém světle se však mírnému odlesku neubráním.
Abych nezapomněl, ještě před barevnou úpravou jsem odříznul spodní část stěn, na kterou měla přijít plastová podezdívka. Tu jsem nevyužil, nahradil jsem ji cihlovou podezdívkou ze zdiva Heki. Neleskne se, vypadá lépe.
Původní vzhled staniční budovy jsem upravil tím způsobem, že jsem protáhnul střechu přístavku až před budovu (po celé délce), čímž mi vznikl zastřešený perón. Střechu jsem podepřel vyřezávanými sloupy, což jsou vlastně jen obyčejná napichovátka na jednohubky. Celý pytlík za 10 Kč je ke koupi u nás v samoobsluze. Stačilo je zkrátit, nabarvit a "podepřít" jimi střechu.
Vzhledem k tomu, že je perón zastřešen, bylo nutno jej také osvětlit. K tomu mi dopomohl synovec, v jehož vlastnictví se nacházel vrak mobilu. Z jeho útrob jsem vydoloval 3 bílé vysocesvítivé SMD ledky, jejichž světlo dokonale napodobuje svit zářivek. Tyto jsem zapojil do série a nalepil na spodní stranu střechy. Na fotkách sami vidíte, jak to vypadá. Naživo to však vypadá mnohem lépe. :o) Možná by stálo za to prosvítit také hodiny...
Perón je z tvrdého papíru, jeho povrch je proveden stejným způsobem, jako třeba patice telegrafních sloupů, tedy šedým práškem, nalepeným pomocí Herkulesu.
Vzpomínám si na 80. léta, kdy i naše stanička byla plná květin. Záhonky kolem laviček, truhlíky v oknech... Takže i v prvním patře budovy v Podlesí si lidé vyzdobili okna. Stačil na to Naturex-mikro a pár malinkých kousků barveného drceného molitanu, který byl přibalen ve stavebnici. Vybral jsem pouze červené "květy", znázorňující například červené muškáty.
Na fotografiích 93, 94 a 95 je budova zkušebně postavena na místě, které jí bude příslušet v budoucnu natrvalo. Figuruje tam nenápadný 7-vozový vláček vozů Pao ČSD od firmy Roco v čele se Sergejem. Čtvrtá část pracovních fotografií je zde.
Nahoru • Část pátá - komunikace, budovy, osvětlení (04.04.2007):

Nezahálím, usilovně se věnuji dalším činnostem při stavbě stanice Podlesí. Je pravda, že nyní, když nastalo toužebně očekávané jaro, tak sem tam nějaké to odpoledne a večer věnuji pobytu venku a procházce či projížďce po okolí. Když ti ptáčci tak krásně zpívají! :-)
Na fotkách 96 a 97 je patrná příjezdová komunikace ke staniční budouvě s přilehlým dlážděným parkovištěm. Oboje opět z imitace dlažebních kostek Faller, ovšem parkoviště je z kostek rovnaných v řadě, nikoli do oblouků. Mezi staničními kolejemi vzniklo nástupiště, resp. základ sypaného nástupiště. Použit byl karton z kalendáře, jeho tloušťka je ideální, vrchní plocha dosahuje pod hlavu kolejnice a zbývá ještě místo na štěrk.
Na řadu přišlo rovněž vnitřní osvětlení staniční budovy. Použil jsem vysocesvítivé 3 mm LEDky. Jsou čiré, takže jsem jejich povrch zdrsnil jemným smirkovým papírem, aby se světlo rozptýlilo. Rozsvícená staniční budova je k vidění na obrázcích 101 až 105.
Ke slovu konečně přišlo také rozmístění lamp po stanici. Konečně jsem se dočkal a sehnal věrné lampy od Dominika. U příjedové cesty k budově jsou klasické pouliční lampy s plochým svítidlem, známé z minula i ze současnosti z mnoha uliček a zákoutí naší republiky. Do stanice postavím klasické drážní lampy na ocelovém stožáru bez stupaček, na vlečku pak lampy na hraněném betonovém sloupu, viz. obrázky 106 až 108. Na dalších fotografiích je vidět předběžné rozmístění lamp ve stanici a na vlečce. Jednu lampu (za přejezdem) jsem připevnil a zapojil definitivně, samozřejmě se to nemohlo obejít bez vyzkoušení (obrázek 119). Pátá část pracovních fotografií je zde.
Nahoru • Část šestá - vlečka (25.04.2007):

Poslední dobou se práce celkově týkají hlavně druhé části stanice Podlesí, tady dílu 8. Další činnosti, kterými si "krátím dlouhou chvíli", byly zaměřeny především na areál vlečky uhelného skladu. První akcí byla výroba zarážedla. Původně jsem měl sice v úmyslu použít zarážedlo z kolejnic, které vyrábí pan Litomyský, ale pak padla volba na výrobu zarážedla vlastního. Za použití zápalek vznikla dřevěná stěna, za níž se nachází hliněný zarostlý val. Z Naturexu Polák jsem vytvořil keřík (bez kostry).
Vykládkový prostor vlečky je vydlážděn "kočičími hlavami" (Faller), skládanými do rovných řad. Na řadu přišlo i definitivní připevnění lamp, opět Dominik, tentokráte s betonovým hraněným sloupem. Částečně svojí chybou jsem si přidělal trochu práce, neboť několik dní po instalaci lamp na vlečku jsem při náhodném zkoušení zjistil, že jedna nesvítí. Došlo tedy k jejímu vyjmutí za cenu toho, že jsem přišel o podstavec a prodlouženou trubičku, zasouvající se do otvoru v základní desce kolejiště. Měl jsem lampy vyzkoušet před přilepením. O reklamaci neuvažuji, neboť je lampa díky "deinstalaci" poškozena, i když se jedná jen o kosmetickou vadu. Pro jistotu jsem vyzkoušel všechny ostatní lampy, čekající v krabičce, nebo zkušebně volně nastrčené v základní desce (obrázek 132).
Vzhledem k tomu, že se jedná o uhelný sklad, bylo nezbytné mezi kolejnice nasypat uhlí, které se při vykládání "zatoulalo" pod vozy. Zároveň došlo na patinu pomocí černé ředěné tempery.
Porost kolem kolejí a zarážedla vzniknul z drceného molitanu různé hrubosti a tří různých odstínů zelené. Jemnější molitan pochází od Heki, hrubší molitanové drny jsou opadané kousky z foliáže WS - F52, což je dle mého soudu ideální odstín letní zelené. Šestá část pracovních fotografií je zde.
Nahoru • Část sedmá - vlečka, stanice (12.06.2007):

Kolem administrativní budovy uhelného skladu nám během jara vyrostla pěkná tráva (Heki). Nikdo se ale nemá k tomu, aby ji posekal.
Ve stanici byly připevněny drážní lampy, zároveň jsem tyto i ty na vlečce zapojil a pokochal se večerním pohledem na rozsvícené lokálkové nádraží (resp. na jeho polovinu) a vlečku.
Fotografování stojících rozsvícených lokomotiv je na analogu trochu složitější, ale dá se to provést. V případě motoráku se vlastně jedná o řídící vůz bez pohonu (motorový vůz zůstal v krabičce), v případě dalších lokomotiv, zde konkrétně u Nohabky, stačí u motoru mezi uhlík a přívodní plíšek vložit kousek papírku. V tom nejhorším případě je možné odpájet dočasně jeden z přívodních drátků, není li možno provést izolaci prvním způsobem. Při focení těchto záběrů nebyla úplná tma. Je nutno přisvěcovat, neboť jinak světlo lampiček ostře kontrastuje s okolní tmou a výsledek není ideální. Použil jsem proto svítilnu s dvanácti bílými superjasnými LEDkami. Sedmá část pracovních fotografií je zde.
Nahoru • Část osmá - vlečka (18.07.2007):

V zadní části uhelného skladu, jen malý kousek od vlečkové koleje, vyrostla dřevěná ohrada na uhlí. Sloupky jsou ze zbytků profilových kolejnic, dřevěná výplň tradičně ze zápalek. Pro vytvoření hromad uhlí posloužil štěrk (ano, ten, který sypu pod koleje), nasypaný kávovou lžičkou do ohrady. Tím jsem vyrobil kupy, jejichž tvar vzniknul přirozenou "sypavou" cestou. Hromady štěrku jsem prolil ředěným Herkulesem a nechal dostatečně proschnout. Poté dostal štěrk černý kabát a nakonec jsem na povrch hromádek nasypal pravé drcené uhlí. Nátěr spodní štěrkové vrstvy má zabránit nežádoucímu prosvítání hnědé barvy štěrku v místech, kde uhlí neúplně pokryje povrch. Osmá část pracovních fotografií je zde.
Nahoru • Část devátá - stanice (20.09.2007):

Po delší době jsem opět zapracoval také na dílu 7. Začal jsem pomalu budovat polystyrenový svah, který navazuje na tunel z dílu 6. Mimo to proběhlo zasypání nástupiště mezi kolejemi na dílu 8, následně i zbytek nástupiště na dílu 7, nástupní plocha u budovy je vydlážděná chodníkovou dlažbou Auhagen, kat.č. 52221, nabarvenou pomocí "betonové" Agamy.
Byly též definitivně osazeny pouliční lampy podél příjezdové dlážděné uličky směrem ke staniční budově a provedeno zbývající zaštěrkování pod čtyřmi výhybkami na dílu 7. Devátá část pracovních fotografií je zde.
Nahoru • Část desátá - stanice (17.10.2007):

Polystyrenový svah na dílu 7 byl nahrubo vytvarován, aby tvar odpovídal svahu na dílu 6. Bude zde pokračování skalnaté stěny (sádrový odlitek WS), která se postupně ztratí v zeleni.
Vedle parkoviště u nádraží se objevil přístřešek na kola, který jsem pořídil za 39 Kč ve Všestarech. Ve stavebnici byl tento přístřešek se čtyřmi jízdními koly (evidentně typ Ukrajina) a plechová kůlnička z vlnitého plechu.
Došlo také na zatravňování dalších ploch dílu 8. Použil jsem statickou trávu Heki. Podél silnice na okraji dílu je 5 mm vysoká, kat.č. 1577, mezi kolejí a silnící je pak 3-milimetrová 1591. Ta má znázorňovat "občas obdělávaný" trávník, i když přes 30 cm vysoká tráva v reálu také zrovna nevypovídá o nějaké zahradníkově píli. :o)
Ještě se vrátím k dlažbě. Chvíli jsem si lámal hlavu, jak vyplnit spáry mezi dlaždicemi. Napadlo mne natřít dlažbu velmi ředěným Herkulesem, poté lepidlo ubrouskem setřít. Spáry zůstaly zality. Zbývalo jen zasypat dlažbu velmi jemným přesátým štěrkem a poté štěrk omést. Dlažba zůstala čistá (téměř), avšak ve spárách se "hlína" zachytila, stejně jako ve skutečnosti. Fotografie mluví samy za sebe. Desátá část pracovních fotografií je zde.
Nahoru • Část jedenáctá - stanice (28.01.2008):

První nástupiště je od travnaté plochy odděleno železným tvarovaným plotem. Jedná se o výlisek (asi Auhagen) z hnědého plastu, přestříkal jsem na tmavě šedou. V licím rámečku se nacházejí 2 kusy plotu o délce 200 mm. Cena jednoho rámečku celkem se 400 mm plotu byla 19 Kč, je tedy celkem symbolická. Výlisek je sice mírně přesazen (je oboustranný), ale při pohledu z 50 cm to není prakticky vidět. Navíc, seženu-li něco obdobného a kvalitnějšího (třeba lept), není problém plot vyměnit. Jedenáctá část pracovních fotografií je zde.
Nahoru • Část dvanáctá - plot (20.05.2008):

Téměř po čtyřech měsících přicházím s další částí pracovních fotek z Podlesí. Před nějakým časem jsem v konferenci na Pandoře řešil, z čeho udělat plot, jenž by oddělil areál vlečky uhelného skladu od stanice. Nápadů pár padlo, nabízel se plot betonový, drátěný, i nějaká ukázka přiletěla, nicméně nechal jsem celou věc uležet. Trpělivost přinesla své ovoce. Během vánočních svátků jsem u kolegy Jirky Sládka viděl zajímavou věc. Jirka mně poté odkázal na stránky pana Litomyského. Našel jsem tam výrobky firmy Fiba. Jednalo se o laserem vyřezávané ploty a ohrady různých druhů a podob - samozřejmě z toho nejvhodnějšího materiálu, který mohl být použit, tedy ze dřeva. Cena jednoho aršíku (obrázek dil07_08-prac233.jpg), v němž je 3x 80 milimetrů plotu, se pohybovala kolem 30 Kč tuším, ale aktuální cenu najdete na zmíněných stránkách. Ke každému archu je přiloženo šest příčníků. Ty je nutno nalepit nejdříve. Po jejich upevnění je možno ploty od dřevěného rámečku odříznout a nabarvit. Sloupky dodávány nejsou. Na ty jsem použil nosníky 1,5 x 1,5 milimetru, což odpovídá trámu 18 x 18 centimetrů v reálu. Když si uvědomíme, že se sloupy k takovýmto plotům a ohradám dělaly celkem běžně i z železničních pražců, není to rozměr přehnaný. Do sloupků bylo nutno udělat dva zářezy, do kterých si "sedly" příčníky plotu. Spodní konec sloupků je vždy o několik milimetrů delší (dle možností a potřeby v daném místě), aby se dalo celé pole plotu zasadit do připravených otvorů. Kapkou lepidla jsem zafixoval a bylo to.
Pro povrchovou úpravu bylo použito "míchanice" černé a hnědé dosti zředěné tempery, příčníky jsem lepil gelovým vteřinovým lepidlem Loctite. Zkusmo jsem použil na jeden arch Herkules, ale pole se po zaschnutí lepidla díky pnutí prohnulo. U vteřiňáku rovněž, ale pouze nepatrně. Ve finále to zase tolik nevadí, opatrným ohnutím pole do opačného směru se to dá celkem dobře vyrovnat, navíc v kolejišti už se to poté nehne.
Nápis s prasátkem na jednom z polí je proveden klasickou křídou, resp. jejím malým ostrým úlomkem. Jakákoliv podobnost jména na plotě s konkrétní osobou není náhodná. :-)
Betonové sloupy u silniční brány jsou opět z nosníku a mého "zázračného" již dříve několikrát zmiňovaného betonového prášku, vlastní brána zatím není vyřešena, i když nápad by byl. Stejně tak mě čeká ještě řešení brány přes koleje, takže se k tomuto tématu v budoucnu s největší pravděpodobností vrátím. Dvanáctá část pracovních fotografií je zde.
Nahoru • Část třináctá - krajina (14.10.2008):

Kde jsme to skončili... Aha, u plotů. No, jak tak koukám, dávám si docela dlouhé pauzy mezi jednotlivými etapami pracovních fotek, že? Inu, co se dá dělat...
Tentokráte se podíváme na dodělávání svahu za tunelem vedle zhlaví. Osadil jsem jej skalami a polystyrenový základ byl potažen papírovými ručníky. Zdatně mi při tom sekundovala (nebo já jí) moje mladší dcerka. Po nalepení jsem ještě celek přetřel ředěným Herkulesem, čímž se vytvořil slabý korpus, který celý povrch zpevnil. Poté přišlo na řadu barvení sádrových skal hodně ředěnou temperou, resp. temperovou vodou. Dále bylo nutno natřít povrch kopce na černo a zasypat přesátou hlínou, tím vzniknul základ pro les, který se zrodil ze smrků MOBE. Objednal jsem jich 120 a domníval jsem se, že ještě zbydou. Nezbyly. Pořádně hustý les vyžaduje těch stromů opravdu hodně, takže se po nich jen zaprášilo.
Kolem zhlaví a vlečkové i staniční koleje se zatím začalo zelenat. "Vyrostla" tam statická tráva Heki a molitan. Byl dodělán plácek u kusé koleje, která odbočuje z 1. staniční koleje, a poprvé jsem také použil divoké keře firmy Polák Model. Musím podotknout, že ke své plné spokojenosti. Dá se využít téměř každá větvička, a to i ty nejmenší, jak je patrno třeba na zarůstající hromadě písku na mém diorámatu.
Konečně došlo také na osazení a zapojení lamp (samozřejmě Dominik) na dílu 7. Doplnil jsem chybějící při jedné návštěvě Prahy, bylo nutno také znovu objevit předvrtané otvory (což se podařilo), takže už nic nebránilo zasunutí lamp, natažení kabelů a... budiž světlo!
Opět jsem mírně zhřešil a pořídil si jednu (tedy už druhou, počítáme-li staniční budovu) tovární stavebnici budovy, resp. mechanismu (v tomto případě). Nad kusou kolejí jsem vztyčil portálový jeřáb od firmy Auhagen, katalogové číslo 13308. Byl drobně barevně upraven, nevyhovovala mi jeho modrá konstrukce, takže dostal spršku sprejem šedé barvy Tamiya. Betonové fundamenty byly natřeny betonovou Agamou, jak jinak. Samozřejmě i kolem jeřábu raší několik malých divokých Polákovic keříků.
Na okraji lesa za vlečkovou kolejí roste pás keřů a pár malých smrčků od firmy Model Scene. Vytvořil jsem tak pozvolný přechod mezi lesem a přiléhající travnatou plochou. Třináctá část pracovních fotografií je zde.
Nahoru • Část čtrnáctá - krajina, přejezdový zabezpečovač (03.02.2009):

Tak se práce na Podlesí a jeho okolí zase trochu pohnuly. V trávě kolem staniční budovy vyrostly luční květy od Poláka, u kusé koleje pod skálou se objevila plechová bouda na cokoliv. Po čtvrtletním čekání a dvojím urgování mi přišla zásilka 120 smrků, takže se konečně zazelenal i svah nad stanicí. Teď už je to opravdu Podlesí pod lesem. Třikrát hurá! Ke slovu se také dostal leptík, který se schovával ve skříni. Jedná se o ŠM skříň a přejezdový zabezpečovač VÚD. Tento typ je mi nejmilejší, protože na nejbližších přejezdech k mému bydlišti byl instalován právě on (Lampertice - vlečka na doly, Bernartice, Trutnov - před Babím, a Trutnov - Horní i Dolní Staré Město). Dnes už není v provozu ani jeden, vše bylo nahrazeno novými AŽD. Leptík blikače vypadá na první pohled složitě, ale není to tak hrozné, jen je to piplačka. Stavěl jsem s přestávkami, jak byl čas a nálada. Osazen je SMD ledkami, obvod jsem dostal již hotový. Ten je umístěn v plastové krabičce pod korpusem kolejiště, jen jsem k němu přidal trimer pro štelování svítivosti a zároveň rychlosti kmitání světel. Obvod funguje na principu antiparalelního zapojení, takže se vlastně jen mění polarita ve vývodech. Oba výstražníky jsem navíc zapojil do série. Bílé světlo jsem zbaběle vynechal.
Na zarážedla traťováci konečně připevnili Konec kusé koleje. Že jim to ale trvalo. U brány do uhelného skladu naši budovatelé nechali připevnit tabuli s podobiznou soudruha Lenina a jedním z jejich osvědčených hesel: "Leninskou cestou k dalšímu rozvoji socialistické vlasti". Nezbývá nám tedy, než jim popřát, ať jim to klapne.
Těchto cedulí bylo i v našem malém městě podél hlavní silnice víc než dost, sám si je ještě pamatuji, dokonce i průšvihy, když nás náhodou pomocník VB načapal, jak lezeme po konstrukcích nesoucích takovéto motivační prvky.
Už v textu o podzimním diorámatu bylo zmíněno, že jsem využil několik koupených koster stromů. Pět z nich (zatím) vyrostlo podél příjezdové silnice ke staniční budově. Potáhnul jsem je naturexem a zasadil do předvrtaných otvorů v desce.
Toliko zatím k pracím na Podlesí, dohnal jsem v textu aktuální stav, více se k tomuto datu zatím neudálo. Čtrnáctá část pracovních fotografií je zde.

TopList