Tento způsob léta zdá se mi poněkud... šťastným
, alespoň
co se počasí týká, narozdíl od letošního jara, na jehož chladnější průběh se sneslo výtek víc než dost. Pokud byste tedy v rámci
svého letního cestování zavítali až na úplný sever Čech, doporučuji navštívit německé městečko Königstein, které leží asi 20 km
od Hřenska. V nenápadné hale na okraji malého dětského zábavního parku tady již několik let buduje parta nadšenců v měřítku H0
přesnou kopii části železničního koridoru Praha – Drážďany, konkrétně úseku Bad Schandau – Pirna. Železniční trať zde prochází
oblastí Českosaského Švýcarska. Úzké údolí řeky Labe je sevřeno mezi strmými kopci plnými jedinečných pískovcových skalních útvarů.
Model je zasazen do období let 1950 – 1976, tedy před zahájením elektrifikace trati. Mimořádná je zde snaha autorů o co nejvěrnější
zpracování modelu. Celý kolejový systém, každá stanice, každé stavědlo, každá významnější stavba přesně odpovídají skutečnosti.
Krajina je stále „ve výstavbě“, některé budovy jsou zatím hotovy „nahrubo“. Po obvodu kolejiště však najdete spoustu fotografií
a doplňujících informací (i v češtině), abyste si udělali představu, jak bude úsek po dokončení vypadat. Provoz je samozřejmě
řízen počítačem, nahlédnout se dá i do "zákulisí". Asi nejzajímavější je "výměnný výtah", který pojme celkem !!! 36 !!!
ucelených souprav, a z něhož vyjíždějí a posléze se vracejí jednotlivé vlaky. Možnost srovnání modelu s realitou je takřka
na dosah. Stačí vyjít ven před halu a stojíte přímo u trati .
V případě zájmu o více informací můžete navštívit oficiální web. Asi nejzajímavější
je zde plán celého projektu a dále fotogalerie mapující historii
stavby včetně velmi zajímavých dobových záběrů: galerie 1 a
galerie 2. A pokud vám zbude ještě hodně
času, můžete zajet do nedalekého Sebnitz a navštívit "Tilligovic království", nebo do Kurort Rathen na jednu z největších
zahradních železnic v Evropě. Ale o tom zase možná někdy příště.
Komentář a foto: MIMArchiv A je velký 4,00 MB, archiv B 4,01 MB.
Pan Jaroslav Michalíček mi poskytnul pěkně zpracovaný článek o mladějovské drážce. V jedenáctistránkovém PDF dokumentu najdete informace o historii i současnosti této zajímavé úzkorozchodky, přiloženo je rovněž 45 vybraných fotografií (ze 143 - zbytek je součástí na Fotoarchivu 2008).
Doplnění z 2.9.2008: Přehled fotek z 28.6.2008 začíná v areálu muzea MPD v Mladějově pohledem na bývalou dřevěnou výtopnu a novější katr na řezání dřeva. Dnes slouží k uskladnění vozů a lokomotiv před nepřízní počasí. Následují provozní záběry, a to zbrojení lokomotivy č.5 před první jízdou, posun s vlakovou soupravou, svěšování vozů podle potřeby a návštěvnosti. Na bývalé odbočce k lanovce a zastávce Na vekslu probíhá domazání lokomotivy před další jízdou na Novou ves. Na Nové vsi objíždí lokomotiva soupravu a najíždí na konec vlaku vypraveného z Mladějova. Při pravidelném provozu zde docházelo ke křižování prázdného vlaku z Mladějova a naloženého z Hřebče. Následují fotografie z průběhu dne a čtyř jízd za tento den. Přehled končí snímkem výpravní budovy. Další fota jsou z 16.8.2008 a jsou pořízena na různých místech na trati a za deštivého počasí.
Archiv A je velký 0,98 MB, archiv B 867 kB, archiv C 986 kB, archiv D 8,44 MB a archiv E 3,69 MB.
Všem milovníkům železnice lze jedině doporučit návštěvu vagonářského muzea ve Studénce. Z pořízených fotografií je asi každému jasné, že je na co se dívat. Průvodce Vám podá vyčerpávající komentář ke všem vystavovaným exponátům. Symbolické vstupné 30 Kč je opravdu naprosto zanedbatelné, vzhledem k několikanásobně vyšší duchovní hodnotě expozice. Proto při nejbližší cestě do těchto končin neváhejte a muzeum navštivte. Komentář a foto: Petr Klemš
Archiv A je velký 1,91 MB, archiv B 1,85 MB a archiv C 3,12 MB.
Několik dní letošní dovolené jsem strávil v Lužických horách nedaleko německých hranic, přesněji v Dolní Světlé. Náhoda tomu chtěla, že jsem se podíval do mapy a zjistil, že ve dva kilometry vzdáleném německém lázeňském městečku Jonsdorf (Kurort Jonsdorf) jezdí parní úzkorozchodná drážka společnosti SOEG (drážce se též říká "Bimmelbahn“ - zvonková dráha). Provoz zajišťuje pět provozuschopných (z celkového počtu 8) parních lokomotiv, jedna dieselová a jeden motorový vůz. Z 28 osobních vozů je jich v současnosti 19 provozuschopných, včetně jednoho barového vozu, jednoho vyhlídkového vozu a dvou bezbariérových vozů pro vozíčkáře. Z 5 zavazadlových vozů jsou 3 funkční, výčet uzavírá 7 nákladních vozů, včetně jednoho sněhového pluhu.
Drážka byla otevřena 24.11.1890 pod názvem ZOJE (Zittau-Oybin-Jonsdorfer Eisenbahngesellschaft). Vede z Zittau do Bertsdorfu, kde se dělí na dva směry, a to buď do Jonsdorfu, nebo do Oybinu. Celková délka tratě je 16 km. Z Zittau do Bertsdorfu je to 8,9 km, z Bertsdorfu do Oybinu 3,3 km a z Bertsdorfu do Jonsdorfu 3,8 km. Přehled staniček a zastávek všech úseků je na přiložené mapce. Rozchod na této trati je 750 mm, minimální poloměr oblouků činá 90 metrů, nejvyšší sklon 1:30. Staničky Jonsdorf a Oybin nejsou nikterak velké, obě mají pouze dvě dopravní koleje pro objíždění vlaku. V Oybinu jsou navíc ještě odstavné koleje. Při svých návštěvách této úzkokolejky jsem potkal parní lokomotivy BR 99 758, 99 735, 99 749 a 99 731, tedy čtyři z pěti provozuschopných. V Oybinu jsem potkal ještě dieselovou lokomotivu 199 013 rumunské konstrukce. Při návratu z pěší túry z Oybinu do Jonsdorfu jsem zahlédl mezi stromy nad stanicí, jak odjíždí motorový vůz VT 137 322. Prostě mi frnknul, což mě dosti zamrzelo. Bylo to tím, že jsme cestou zpátky z Oybinu věnovali nějaký čas i houbaření. Stačily 3-4 minutky a mohl jsem jej nafotit rovněž. Toto malé zklamání bylo trochu vykompenzováno setkáním tří lokomotiv BR 99 v jonsdorfské staničce. Stroj 99 758 stál na druhé koleji a byl k dispozici zvědavcům. Po necelé půlhodince čekání přisupěl osobák s dvěma lokomotivami v čele (99 749 a 99 735). Lokomotiva 99 758 vyjela ven na širou trať, aby uvolnila druhou kolej pro objetí vlaku. Poté se opět vrátila na své místo a po odjezdu vlaku vozila zájemce po stanici.
Abych nezapomněl: Cestou na nádraží v Jonsdorfu jsem potkal ještě zahradní železnici. Byla to klasická osmička kolem dvou kruhových záhonků, jen za křižovatkou byla jedna výhybka, z níž odbočovala kolej do "tunelu" a do altánku. Fotografie najdete přiložené v archivu C.
Archiv A je velký 3,91 MB, archiv B 3,65 MB a archiv C 4,05 MB.
