Po mnoha a mnoha poznámkách od různých návštěvníků nejen těchto stránek, že modely na fotografiích jsou moc čisté a nové, jsem se tedy rozhodl, že s tím konečně něco udělám. Nesčetněkrát jsem nedočkavce uklidňoval, že nejdřív dodělám kolejiště a potom se veeeeliiiiceeee poooomaaaaluuuu vrhnu na patinu. Ono to totiž není jen tak. Nejde jen o to, že se vezme barva a model se "zasviní" od střechy po kola. Je opravdu nutné pozorně sledovat vozidla v reálu, všímat si, kde a jakým způsobem se zachycuje špína, pracuje koroze nebo se loupe barva. Takový model se dá patinou velice pěkně vylepšit, ale také není vůbec problém jej degradovat na úroveň jakéhosi letitého na půdě se bez obalu válejícího vagónku. Takže rozvaha a opatrnost jsou na místě. V neposlední řadě je nutno zmínit, že ceny modelů nejsou zrovna nejnižší, takže k lokomotivě za 5 000 Kč se dostanu až po dlouhé době, která je k získání zkušeností opravdu nutná. Je více "typů" patiny. Jinak vypadá parní lokomotiva, jinak motorová nebo elektrická, jinak vypadá vůz na uhlí a jinak cisterna nebo osobní vůz. Technik je rovněž povícero, já jsem začal prachovými patinátory od Agamy a úplně prvním vozidlem, které se mi dostalo do spárů, byl krytý vůz Z (a po něm ještě tři). Později už jsem si opatřil olejové barvy a zkusil štěstí s nimi. Postupně jsem patinoval pivovarský vůz Opat, vozy Be/Bi, služební vůz Daa-k a další. Inspiraci čerpám jak jinak než u Houmra. Nebudu zde tedy popisovat pracovní postupy, protože je má popsány Houmr a já se prostě snažím využít jeho poznatků a nápadů. Třeba časem přijdu s něčím jiným a novým. Pak to zde také uvedu. Jsem ale v začátcích, takže mohu být rád, že to zvládám tak, jak ukazují fotografie. Pokud se necítím na to, abych vytvořil na modelu opravdu velké opotřebení a znečištění, uchyluji se raději pouze k decentnímu znázornění patiny. Méně bývá často více. Navíc vnímáná patiny je u každého jiné a co se jednomu zdá povedené, druhému nemusí vyhovovat.
Jen pro informaci zde uvedu olejové barvy, které mám k ruce: umbra přírodní, umbra pálená, siena pálená a čerň kostní. Pro ředění barev a
mytí štětců používám kobaltový sikativ. Na znázornění mastnoty (třeba na cisternách) se používá lněný olej (taky na něj dojde). Vše se
dá myslím sehnat naprosto běžně ve výtvarných potřebách. Cena barev je kolem 40 Kč, z tubičky ubývají velice pomalu. Sikativ mě stál 32 Kč
a lněný olej kolem 60 Kč za 200 ml.Patina se samozřejmě netýká pouze vozidel. Najdeme ji na budovách, na silnicích, na kolejích a vlastně všude. Záleží jen na modeláři, co všechno a v jaké míře jí bude opatřovat. Někdy si člověk vystačí i s obyčejnými temperami.
Na úvod by to asi stačilo. Stručné komentáře najdete vždy u konkrétní várky fotek níže v galerii, která se bude postupně rozrůstat (ale fakt poooomaaaaluuuu).
Jak bylo řečeno výše, první pokus s patinou proběhl na vozech Z. Jsou staré a neúspěch by v jejich případě nejméně bolel. Výsledek mne potěšil a proto jsem se vrhnul i na nový vůz téhož typu. Použito bylo pigmentů od Agamy, které jsem tvrdším štětcem nanesl na stěny. Střecha je patinovaná olejovkami. Poté jsem si stejným způsobem pohrál i s vozem Ztr od Loco. Dále přišel na řadu pivovarský Opat z 3. TT-víkendu (2002) a služební vůz Daa-k. Pro fixaci barev se mi dobře osvědčil lak ve spreji Tamiya TS-80.
Po několika měsících "patinovacího klidu" nastal čas vrhnout se na další vozidla. Některá byla hotová již z dřívějška, pouze nebyl po ruce bezbarvý lak, takže ležela uložená v krabičkách a trpělivě čekala.
Po jeho zakoupení dostaly vozy matný bezbarvý kabátek a barvy byly zafixovány. Díky struktuře laku se dá dodatečně provést jakési
doladění patiny prachovými patinátory, na laku drží velice dobře. Tuto možnost jsem využil u vozu Lowa. Na něm bylo totiž místo,
kde se místo barvy skvěl otisk mého prstu. Daktiloskop by si pošmáknul.
Uniklo to mé pozornosti, ale díky možnosti opravy po nalakování jsem zůstal v klidu.
Černý prach inkriminované místo opravil a není poznat
naprosto nic.
