K nemalé radosti železničních příznivců začala v době výluk od 5.6.2010 na trati 323 jezdit nákladní doprava odklonem přes Veřovice. Osobní doprava jezdila omezeně ze Štramberku do Veřovic a v opačném směru na Kopřivnici byla úplně vyloučená, nahrazena autobusy. Hlavním důvodem je výstavba provizorního přemostění obchvatu Příbora pod nákladním nádražím Kopřinice. Ten bude protínat trať v náspu kousek pod první výměnou. Vzhledem k předzásobení odběratelů se nenaplnilo očekávání plánovaných výkonů, ale i přesto se oko fandů mohlo pokochat na nejpěknějším úseku této trati v předhůří Beskyd nákladní dopravou. Ta pravidelná tady již několik desítek let nejezdí. Po většinu dní nám počasí přálo a až na pár mraků byla azurová obloha. Přes den se jezdilo s jedním strojem, večer v přípřeži (742 007-8, 742 445-0). To již bohužel (po 20 hodině) nesvítilo sluníčko, ale i přesto se bylo na co podívat. Z mého pohledu nemusím týdne dovolené litovat. Tímto nabízím ostatním zaníceným přátelům železnice několik náhledů z akce.
Tomáš Palát
Je mezi námi asi dost modelářů v „nejlepších letech“, kteří se k malé železnici vrátili po mnoha letech a tak nějak se snaží o jakýsi návrat do dětství. Ono se to sice nepodaří, ovšem navodit si stejné pocity jako před lety lze celkem snadno, to vím z vlastních zkušeností. Stačí si vzít do ruky katalog z roku 1978 a nasát jeho letité aroma.
Jedním takovým modelářem je i pan Vladimír Mališ.
Jak mi sám napsal, vlastní několik setů z dětství a nyní, po uplynutí bezmála 40 let, je vytáhl na denní světlo, oprášil
a nechal si na ně udělat vitrínu. Ovšem vozidla jen tak v holé vitríně jej dostatečně neuspokojovala a začal tedy dumat, co
by se dalo vylepšit. Navštívil Houmrovy stránky a jak sám píše, "už to jelo".
Násep, tráva, stromky dle Houmra, sem tam figurka,
telegrafní sloupy atd. V každém patře vitríny něco jiného. Nakonec mu zbyla jedna flexi kolej, výhybka a trochu štěrku. Poté
se jakýmsi nedopatřením dostal i na web TRAINMANIA,
kde objevil sekci Dioráma. Jak píše, chytil se a přes zimu vyplodil malebné diorámátko ve velikosti H0, které si dle mého soudu zaslouží
zveřejnění. Prvně však řešil problémy typu "co tam bude, z čeho to udělám, kde to vezmu", ale ty byly vyřešeny a světlo světa
spatřil modýlek, který zde představujeme. V současnosti ovšem řeší další, spíše nerudovský problém – kam s ním?
Nyní již více méně doslovná citace části autorova e-mailu:
"Jelikož kolejiště nemám, musel jsem vše nakoupit a žasnul jsem, co se pro modeláře dělá, ale taky co to stojí! Volná inspirace pro drážní stavbu je "odbočka Skochovice". Fotografie byly na internetu. Pak už jsem chodil k Vám a k Houmrovi na rozumy. Například omítka je šmirgl, na střeše také, ale jemnější, zasklení je z krabičky od automodelu, příčky jsem vyškrábal zubařským háčkem a zaplnil barvou. Plastové destičky různé síly jsem získal od kamaráda písmomalíře, stromky z Aukra a břízy svoje (na ty jsem obzvlášť hrdý).
A bylo taky veselo – v OBI jsem kupoval
hnědou matnou a chtěl jsem malé množství. Prodavačka prý na co a já, že natírám pražce. Koukala jak na cvoka.
Dlouho jsem špekuloval, z čeho udělám okapy. Pak jsem
zjistil, že vhodný průměr je náplň z průpisky. Čili vyčistit, rozpůlit a je to. Dva dny jsem měl ruce jako po sběru borůvek. Svody
jsou z tyčinek na čištění uší, návěstidlo je svařovací drát a v něm zařezané kancelářské svorky. To jsem předělával dvakrát. Poprvé
se mi nelíbilo, podruhé ho shodila kočka ze stolu. Ruční přestavník k výhybce jsem přilepil, ale pak mi to nedalo a šel jsem na nádraží
zjistit, jak má vlastně správně ukazovat. Samozřejmě byl blbě, takže kostku odřezat a otočit. A tak jsem se pomalu probil až ke konci.
No ale ještě nebyl konec úplný, protože mi zbylo trochu materiálu – travní koberec, pár keřů a stromek. Jelikož sbírám kovové modely aut, napadlo mě vyrobit nějaké dioráma pro fotografování modelů 1:18."
Více autorových obrázků najdete na Rajčeti
Již poněkolikáté jsme se vypravili s kolegou v pátek 19. února do Drážďan na letos již 6. ročník výstavy železničních modelů a kolejišť. Akce je pro našince zajímavá hned ze dvou důvodů. Jednak zatím nic podobného v takovém rozsahu u nás k vidění není, jednak jsou Drážďany velmi dobře dostupné ze severní i střední části Čech. Jde o akci spíše regionálního významu, jejímž pořadatelem je modelářský klub z nedaleké Pirny. Zájem o tyto akce je však v Německu velký, o čemž svědčila plná výstavní hala, i když byl pátek, tedy pracovní den.
Po vstupu do haly plné stánků a kolejišť vás jako první napadne, jakým systémem to celé projít a nic nevynechat.
Pokud jde o stánky výrobců, kraloval tu samozřejmě Tillig s prototypy většiny ohlášených novinek, dále tu měly zastoupení firmy
Auhagen, Beckmann, Kittler, Kres, MM Crottendorf, Lorenz a další. Jako na všech akcích podobného typu, i zde bylo k vidění
mnoho doplňků (vyřezávané laserem, lepty apod.) od místních malovýrobců.Kolejiště - nepočítal jsem je, odhaduji tak 15, nejméně polovina "téčkových". Sympatické je, že každý rok jsou tu jiná. Výjimku tvoří pouze TT kolejiště pořádajícího klubu, které je však vždy rozšiřováno o nové moduly. Kvalita zpracování od standardu až po velmi velmi detailní...
Zajímavé a netradiční bylo
HO kolejiště, jehož součástí byla horská dráha, dále americká železnice a pak město s tramvajemi, kde vlaky stály opravdu až
na "druhé koleji".Pokud jde o možnosti nákupu, daly se za vcelku příznivé ceny pořídit spíše doplňky. Co však bylo celkem překvapující - každý rok tu byl téměř "přestěhován" celý shop ze Sebnitz a zájem ze strany návštěvníků byl vždy velký. Letos jsme je tu nenašli, stánek tu však měla nově firma Elriwa z Radebergu. Tohle nám ale moc nevadilo, protože hlavním cílem bylo načerpat nové inspirace, což se podařilo. Na tři hodiny jsme zapomněli na ostatní svět
a s plnými foťáky a bolavýma nohama vyrážíme zpátky domů
s tím, že za rok se sem určitě zase vrátíme...Miloš Müller
K dispozici je 154 fotografií v rozlišení 1024 x 768 pixelů, rozděleny jsou do tří archivů o celkové velikosti 23,3 MB. Nejsou nikterak tříděny, řazeny jsou chronologicky podle času pořízení.
Nastal čas (přesněji řečeno už je opravdu čas nejvyšší
)
vyvěsit kalendář na rok 2010. Letos jsem připravil pouze tři verze plakátového celoročního kalendáře. Na měsíční nějak nedošlo,
ale není každý den (tedy rok) posvícení, že... Formát na šířku je v rozlišení 3800 x 2700 pixelů, na výšku pak 2400 x 3400 pixelů.
Při tisku na A1 je výsledek naprosto vyhovující.
Jako každoročně touto dobou, tak i letos se v Trutnově ve dvou tělocvičnách ZŠ Komenského konala ve dnech 27.10. - 1.11. výstava železničních modelů. Přináším tedy stručnou reportáž.
Výstava nijak nevybočovala ze zaběhnutých standardů, ovšem té loňské se vyrovnat nemohla. Po zaplacení třicetikorunového vstupného jste si mohli prohlédnout několik kolejišť a modely vozidel a diorámat ve vitrínách. Na stánku firmy Veramo CZ jste si mohli zakoupit modelářské potřeby a během přemýšlení, co že si to vlastně chcete koupit, mohly vaše ratolesti prohánět jednu ze dvou digitálně ovládaných vlakových souprav na oválu u stejné firmy.
Mezi kolejišti zaujal hánulkový model z Peček. Na něm se projížděly převážně parní stroje, které vyluzovaly příslušné zvuky a mimo jiné lokomotiva BR 01 DB vypouštěla také oblaka dýmu. Stačilo jen do komínu doplnit pár kapek zázračné tekutiny.
Uprostřed tělocvičny jezdila vozidla po úzkokolejce,
nejspíše velikost 0, na rozchodu (asi) H0. Neměřil jsem to a při porovnání z větší krajinou to trochu klame. Ale co jiného by
to bylo, že ano. Abych nezapomněl, hned vedle vchodu
vystavovala firma Merkur své plecháče, některé i v provozu na kolejišti. Jezdilo
tam dokonce pražské metro.Jako vždy, i letos tu stálo firemní kolejiště Tillig v provedení, jaké je známo i z ostatních kolejišť tohoto výrobce. Šlo spíše o uhlazený hračkovitý typ s několika soupravami v provozu. Samozřejmě tu vystavovali i trutnováci své velké klubové kolejiště s motivem (mimo jiné) úzkorozchodné drážky. Posledním kolejištěm (pokud mě paměť neklame) bylo znovu H0, před lety údajně patřilo firmě Roco. Projíždělo se na něm několik souprav současně a na kopci v malém lomu jezdila úzká. Nikde jsem si na tomto kousku nevšiml stanice, takže byla buď skrytá, nebo tam nebyla vůbec. Kolejiště zřejmě mělo sloužit pouze pro předvádění nepřetržité jízdy vlaků.
Krom železnice se tu na podstavci pyšnily také dva modely automobilů značky Tatra. Měřítko neznám, ale byly opravdu velké.
Mohly mít tak kolem půl metru délky, možná více. Provedení
perfektní, kdybych nedělal železnici, pustil bych se do aut.
V přiložených archivech najdete záběry rozděleny do galerie kolejišť a ostatních fotografií.
Na konci prázdnin, přesně 28.8.2009, jsem s rodinkou sednul na vlak a dal se na cestu směr Praha. Naším cílem bylo Království železnic. V Praze na hlavním nádraží na nás čekali známí (hrabali se v hadrech v nějakém megasekáči
,
abychom po chvíli pokračovali dále na Smíchov. Odtud už se dá procházkou do KŽ v klidu dojít. S mapou v ruce se šlo snadno.Po dosažení cíle jsme se před vstupem do "podzemí" poohlédli po prodejně. Koupil jsem zde U profil od Evergreenu (použito na výrobu sloupů VN, viz. udělátko 33), napásl oči na modelech ve vitrínách a následně zaplatil zlevněné vstupné za prohlídku kolejišť o patro níže.
Při vstupu do prostoru v "podzemí" nás dozírající človíček v uniformě požádal, abychom si uložili zavazadla do skříněk. Poté už nám nic nebránilo v prohlížení tolik propagovaných kolejišť. Musím podotknout, že nemám v plánu KŽ vychvalovat ani kritizovat. Budu se snažit o co nejobjektivnější vykreslení skutečnosti. Tak jako tak to však bude jen názor jednotlivce a nejlepším komentářem budou nakonec opět fotografie, pro úplné detailní poznatky pak vaše osobní návštěva.
Vy, kteří patříte mezi náročnější modeláře, asi nebudete nijak zvlášť uneseni provedením. Rozhodně nečekejte kvalitu, jakou znáte třeba z diorámat Michala Daleckého. V tomto směru částečně chápu všechny ty "rýpaly", kteří leckde na síti v různých reportážích a diskusích rozhořčeně kritizují tento "megaprojekt", jenž byl v upoutávkách zmiňován jako největší událost od otevření rozhledny na Petříně (spartakiáda na Strahově byla určitě mnohem výraznější akce
).
Ale reklamy jsou takové často. Na tomto principu vlastně stojí. Nadsázka bývá úmyslná, aby zaujaly. Modelářská obec tomu myslím až
takový význam nedává, pohled laické většiny bude asi shovívavější vzhledem k menší náročnosti na modelové provedení. Také jsem měl
před lety jiné měřítko než nyní. Já osobně jsem do expozice
vstupoval bez jakéhokoliv velkého očekávání, což bylo určitě ovlivněno již zmíněnými názory dřívějších návštěvníků, ale také vědomím,
že v takovém rozsahu jde jen stěží modelovat zmenšený svět stejně dokonale, jako si s tím někteří modeláři dokážou vyhrát na menších
kolejištích či diorámatech. To je vlastně druhá stránka věci, která mluví spíše na obhajobu projektu. Při takové ploše (a ještě větší
plánované) se opravdu obtížně zpracovává model do největších (vlastně nejmenších) podrobností. Jak je známo, pečlivá jemná práce
zabere spoustu času a modelář si to může dovolit v domácích, možná ještě v klubových (při předpokladu týmové práce) poměrech.
Projekt KŽ je ale o něčem jiném a proto i přístup k výše zmíněnému je zákonitě odlišný. Chci-li tedy soudit, musím brát v potaz
všechny aspekty.Nyní něco málo k zážitkům. Při našem vstupu vládla na všech kolejištích noc. Samozřejmě modelová. Auta, vlaky, budovy i ulice svítily v jinak modré "temnotě". Den s nocí se tu střídal v několikaminutových intervalech, bylo to milé zpestření prohlídky. Pohled to byl zajímavý. Člověk by se pomalu sháněl po nějaké pohodlné posteli.
Obzvláště uspávací bylo zimní kolejiště hned v začátku. Sněhová krajina zahalená v příkrovu noci, představa příjemně vytopené
světničky... Koho by to neuspávalo? Zimní krajina navazovala
na letní (možná jarní). Tam se při naší návštěvě stala zajímavá nehoda, kdy jeden z jedoucích automobilů systému Faller Car System
zavadil o svodidla a zůstal viset na místě s prokluzující hnací nápravou. Jako uvědomělý občan jsem tuto skutečnost neprodleně
oznámil na nejbližší stanici veřejné bezpeč... ale prd, zas plácám, oznámil jsem to samozřejmě službě u turniketu. Po oznámení
někdo z obsluhy auto odstavil na levou stranu, ale jaksi si neuvědomil, že je nyní v jízdní dráze protijedoucích automobilů,
takže do něho po chvíli narazil nákladní vůz, který se rovněž zasekl, viz. obrázek 26.Za dvěma kolejišti umístěna dvě pozadí s panoramatickými pohledy na Krkonoše a Vraní hory. Najdete je na těchto stránkách v sekci Download.
Je na nich uvedena moje maličkost, tak se musím
pochlubit. Tolik asi v kostce k naší návštěvě KŽ. Uvidíme,
jak se v budoucnu bude projekt vyvíjet a zda bude vše přibývat podle plánu. Čas ukáže. Na souzení je ještě velice brzy.
Chcete, aby vlaky na vašem kolejišti jezdily alespoň přibližně realistickou rychlostí? Nabízím vám zde řešení. Stáhněte si tabulku s přepočtenými rychlostmi do modelových velikostí Z, N, TT, H0, 0 a I. Skutečná rychlost v km/h je zde přepočtena na cm/s a to od 10 do 160 km/hod (po desítkách). Uveden je i vzorec, podle kterého je možné spočítat další tabulkou neuváděné rychlosti. Tabulka je zbytečně přesná (2 desetinná místa, tedy desetiny milimetru), ale to asi ničemu neškodí.