V poslední červnové aktualizaci se objevily v galerii dílu 3 nové fotografie, na nichž "pózovala" dieselová lokomotiva BR 132 DR. Ano, rozšířila řady mých lokomotiv a má tedy stejné právo být fotogafována, jako ty ostatní. Zkusil jsem tedy (mimo jiné) pár "večerních" záběrů s rozsvícenými světly, fotografie jsou k nahlédnutí zde.

• Nepodceňujte hygienu! (28.06.2006)

Nemyslím tím hygienu tělesnou nebo duševní, nýbrž řekněme "technickou". Mám na mysli především očistu kolejového svršku, potažmo dvojkolí na vozidlech, která mají za úkol vést elektrický proud do lokomotiv či vozů. Předpokládám, že většina modelářů čištění provádí, nicméně berte tento článek jako malé upozornění na to, že přístup typu "dnes to čistit nebudu, vždyť jsem minulý týden jezdil" není zrovna ten nejideálnější.
Jako příklad uvedu model motorového vozu VT 137. Po desetiměsíčním "vlastnění" tohoto modelu jsem zpozoroval drobné nedostaky v plynulosti jízdy zejména při nižších rychlostech. Příčina byla prostá - nečistota na kolech. Na první fotografii je vidno, co takový prach udělá. Přestože koleje před jízdou čistím, po několika měsících provozu řekněme v průměru jednu hodinu za 14 dní se na dvojkolí nečistota nabaluje a v určitých místech vytváří "hrudky", které překáží spolehlivému přenosu proudu. Proto je nutno čas od času očistit i dvojkolí. Na druhé fotografii je porovnáno očištěné a neočištěné dvojkolí. K tomu používám zvláštní gumu určenou právě pro čištění kolejí, mnozí ji asi znají (foto 3). Pravidelnost a poctivost čištění kolejí sice nezabrání tomu, aby se dvojkolí časem špinila, nicméně dobu jejich relativně čistého stavu, kdy spolehlivě vedou proud, rozhodně prodlouží.

• Výhybková návěstidla TT (21.06.2006)

Kolega Jirka Sládek si na hekttor.biz koupil lepty výhybkových návěstidel. Měl v úmyslu je rozhýbat. Když je držel v ruce a podrobně si je prohlédl, usoudil, že rozpohybování návěstidel by bylo velice složité, ne-li nemožné. Lepty jsem od něho odkoupil, k předání došlo na TT-víkendu. Doma jsem si dva kousky zkusmo složil. K montáži netřeba páječky, "krabice" návěstidla drží po složení sama, slabé spáry na spojích zalije barva. Ke vzájemnému spojení jednotlivých dílů postačí vteřinové lepidlo. První šel složit celkem dobře, druhý (asi o půl hodiny později) díky zkušenostem z prvního ještě lépe. Na fotografiích je znázorněn nesložený, složený i nabarvený model návěstidla.

• Počátky stavby dílů 7 a 8 - druhá stanice (12.04.2006)
Pomalu začínám pracovat na návrhu posledních dvou dílů. Jedná se o druhou stanici menšího typu, ze které odbočuje dříve zmiňovaná vlečka do uhelného skladu. Stanice i vlečka je rozhozená přes oba díly. Na níže uvedeném (narychlo zpracovaném) fotoplánku je možná varianta, která nejspíše bude i realizována. Velikost obou dílů je 1000 x 450 mm, tvoří je překližkový korpus. Když jsem kolejiště sestavil do vyobrazené podoby, zjistil jsem, že je mezi stolem a posledním dílem ještě asi 60 cm místo... Každopádně konec koleje za stanicí bude řešen pomocí "vyjímatelného šturcu", aby bylo možné případné napojení něčeho dalšího.

• Parní lokomotiva BR 80 DR TT od firmy Roco (04.04.2006)

Níže uvedené vozy Vtr doznaly první úpravy. Dostaly totiž náklad uhlí, který dělám do všech uhláků, které mám. Když už jezdí, tak ať také něco vozí. Vzhledem k tomu, že na dalších dílech plánuji uhelný sklad, bude se tento typ nákladu hodit.
Vozy jsem již samozřejmě projel na kolejišti, taženy byly malou parní lokomotivou BR 80, která sice není ČSD, ale je tak roztomilá, že jsem si po delší době udělal radost a coby další hnací vozidlo stanula po boku těch stávajících.