Po pěti letech jsem se konečně dokopal k aktualizování článku o stavebnicích vozů. Během té doby se počet vlastnoručně postavených vozů v mé sbírce rozrostl na dvojnásobek. Aktuálně jich mám 36, z toho několik v jisté fázi rozpracovanosti. Nově přidané kousky naleznete na fotografiích 19 až 36. Jsou tam 4 vozy z leptů, navíc vůz Pao má jako náklad další leptané vozidlo, úzkorozchodnou lokomotivu TU47. Velkou část tvoří vozy od SDV a Rosťopiše, další jsou modely od ES Pečky, DK modelu a několik málo kousků z ostatních zdrojů.
• 21.05.2013 - původní článek: Na konci ledna proběhla na fóru Modely.biz ve vlákně Novinky TT 2013 mimo jiné jakási akademická debata na téma stavebnic vozů.
Vyvstal rovněž řečnický dotaz, proč si kupovat stavebnici za tři stovky, když si mohu bez dalších investic, a to materiálních
i časových, pořídit za stejný peníz hotový vůz. Jednalo se konkrétně o uhlák Es od Tilliga v souvislosti s připravovanou stavebnicí
Es od SDV. Před pár lety bych se možná ptal stejně, ovšem stejně jako víno, i já zraji, díky čemuž měním názory a postoje.
Dříve jsem neměl zkušenosti, um a vlastně ani chuť stavět si vozidla, neb jsem si nebyl jistý úspěchem, resp. byl jsem si jistý
neúspěchem. Samozřejmě jsem to v daleké minulosti zkoušel, a to na stavebnicích LPH. Největším kamenem úrazu bylo barvení. Unikolky,
autolaky apod. Dnes je tomu jinak. Ani nevím, jak k tomu došlo. Prostě se to v průběhu času stalo. Jsem rád, když někdo
z výrobců stavebnic přijde na trh s modelem vozidla, které se továrně nevyrábí. Jedná se samozřejmě především o záležitosti tuzemské,
v mém případě hlavně ČSD, díky nimž se provoz na kolejišti zase o kousek přiblíží „domovu“. Pominu-li fakt, že díky těmto stavebnicím
získáme kousky běžně nedostupné, nelze pominout fakt, že jsou oproti továrním většinou věrnější (jako např. právě zmíněný Es, ale i další).
V neposlední řadě je nutno zmínit i čas strávený stavbou. To je pro mne nikoliv utrpení, zdržování nebo zbytečně vynaložené úsilí, nýbrž
naopak příjemná relaxace, možnost ovlivnit výsledek a ve finále dobrý pocit z hotového modelu (a dá se při tom i sledovat film
). Venkoncem, člověk se u toho i učí a získává zkušenosti.
Případné chyby, jichž se dopustí, jsou dostatečným varováním pro další stavbu. Nepovažuji se za odborníka na stavbu vozidel, ani úplně
striktně nedodržuji přesné odstíny, neboť při pohledu na ucelený vlak uhláků či Wapek v reálu se dá jen stěží tvrdit, že mají všechny
vozy stejný odstín. Navíc modely opatřuji patinou, takže je
nakonec stejně všechno jinak. Ovšem vozidla stavím dostatečně dobře na to, aby MNĚ jejich konečný vzhled vyhovoval a těšil. Ani si
s jistotou nevybavím, čím jsem začal, ale tuším, že to byl vůz Gags od Detailu. Následovaly vozy od DK-Model, ES pečky a SDV. Pravda,
nějaké ohromující množství vozů jsem zatím nepostavil, ale ony budou přibývat. SDV nabízí výše zmíněný Es, Malá
železnice si mne zase získala krytým vozem s brzdařskou budkou, jehož fotografie jakožto plánovaného modelu se kdysi objevily na fóru.
Já si prostě nestěžuji. Pravda, občas mají návody k těmto stavebnicím poněkud rezervy, tak se někdy něco hůře nebo déle chápe, občas
se to pochopí, až když se to udělá, ale to už k tomu jaksi patří.
V galerii pod článkem je přehled toho, co jsem v průběhu času postavil a nafotil. S přibývajícími modely budu galerii aktualizovat.
• Motorová lokomotiva Nohab Di 3 NSB v H0 od firmy Trix (21.03.2018)
V posledním únorovém víkendu přijela ke mně na návštěvu krásná lokomotiva řady Di 3 NSB ve velikosti H0, vyrábí ji firma Trix pod katalogovým číslem 22169. Jedná se o velmi atraktivní model, který je však svou konstrukcí až překvapivě jednoduchý. Je zdigitalizovaný a ozvučený již z výroby. Lokomotiva je celokovová, na plechovém rámu sedí kovový odlitek skříně. Pokud jsem se dobře díval, tak jedinými viditelnými plastovými díly jsou masky podvozků, pluhy a nárazníky. I doplňky v podobě madel a žebříků jsou z kovu. Celková hmotnost činí 532 g (pojezd bez nádrží 200 g, nádrže 79 g, skříň 253 g), délka přes nárazníky 207,8 mm. Po přepočtu vychází 18 078,6 mm, což moc nekoresponduje s údaji o předloze. Ta měří 18 600 mm, to při přepočtu do velikosti H0 dělá 213,8 mm. Máme tu tedy rozdíl 6 mm.
Pohon zajišťuje pouze jeden podvozek, hnaná jsou všechna tři dvojkolí, bandáže jsou na levém předním a pravém zadním kole. Motor je přímo na podvozku, jak to známe např. ze starších lokomotiv Piko. Běžný podvozek drží v rámu pomocí nýtu suplujícího otočný čep. Sběr proudu je zajištěn poněkud nezvykle. Jeden pól sbírají plíšky ze tří kol, dvou na běžném a jednom na hnaném podvozku. Druhý pól je sbírán z kostry běžného podvozku, do té jde z neizolovaných kol proud přes osičky. Nejsem schopen posoudit, jak spolehlivé je toto provedení, ale zřejmě funguje. Majitel si nestěžuje a při zkušební jízdě k žádným komplikacím nedocházelo.
Osvětlení je žárovkové a pouze čelní. Vnitřek modelu je prakticky prázdný, pro digitalizaci a ozvučení (v případě původně analogového modelu) je tam tedy prostoru dostatek. Reproduktor na rámu drží oboustranná lepicí páska. Povrchová úprava modelu je provedena na jedničku, nápisy jsou ostré, přechody barev rovněž. Čelní okna kryjí precizně zpracované mřížky. Spřáhla jsou nasunuta v šachtách na pluzích, pluhy jsou na podvozcích pouze otočné, tedy bez kinematiky, uchycené šroubkem. Do střední polohy je vracejí plastové „pacičky“, opírající se o tělo podvozku. Více již napoví fotografie.
Informace o předloze naleznete na Wikipedii.
• Laťková kolna od firmy Model Scene (06.03.2018)
Firma Model Scene přinesla na trh opět pár novinek. Jednou z nich je laťková kolna, vhodná např. pro uskladnění sena či slámy. Ve velikosti TT se dodává pod číslem 91526. V balení se nachází pět aršíků s laserem vyřezanými díly stavby. Jeden z nich je z kartonu, na něm je střešní krytina a panty, ostatní jsou dřevěné.
Díly jsem ještě před vyřezáním namořil sikativem zředěnou olejovkou umbrou přírodní, střechu černí kostní. Po dokončení stavby přišly na řadu ještě prachové patinátory od Agamy. Lepeno jest lepidlem Perfect G.
Přibalen je stručný návod s očíslovanými stavebními kroky. Jeden úkon ale podle mého názoru není znázorněn zcela správně. Návod vede modeláře k sestavení konstrukce tak, že trámy zadní stěny jsou do celku vlepeny ještě před nalepením latěk. Slepení obložení zadní stěny s trámovou konstrukcí je však lepší provést dříve, než se vyřízne z rámečku, aby byly jednotlivé laťky po vyříznutí spojeny. Při vyříznutí před nalepením trámů se nám totiž laťky uvolní a stavitel je pak může lepit takřka jednu po druhé.
Laťkové obložení je vyřezáno ze slabé překližky, takže se mi povedlo obložení přední stěny v jednom případě mezi laťkami rozlomit, viz foto 5, ale to ničemu nevadí. Občas se tomu prostě nelze při použití slabšího materiálu vyhnout, musí se s tím počítat. Panty na dveře jsem nepoužil, ale jejich přítomnost ve stavebnici hodnotím kladně. Při jejich použití doporučuji nabarvit je např. rzí Agama 29M.
Výsledek je, jak je obvyklé u tohoto druhu staveb, výborný i bez nutnosti vyvinout nějaké větší úsilí. Ač momentálně nemám pro některé z těchto modelů využití, stavím je rád. Je to relaxace a člověk přitom přestane na chvíli přemýšlet o kravinách.
