A je to tu! Bastard od firmy Kuehn je konečně na trhu. Inu, počkali jsme si, ale čekání se vyplatilo. Dodržování termínů firmou Kuehn bylo omíláno donekonečna. Jedni se zastávali, že je to vyváženo kvalitou modelů, druzí nadávali, že takhle se to nedělá... Faktem je, že tolik očekávaný Bastard v provedení ČD / ČD Cargo je konečně k mání a vy si zde můžete prohlédnout jeho fotografie. Detaily rozebírat netřeba, stačí odrolovat níže na datum 21.2.2011 a podívat se na příspěvek o stroji BR 180 DR.
Foto: Míla
• Parní lokomotiva BR 75.5 DR TT od firmy Beckmann (20.09.2011)
Již dva roky je na trhu a přesto ji nikde nekoupíte... dostupná je pouze na objednávku a čeká se na ni dlouhé měsíce... Ještě tak několika málo šťastlivcům se
ji podaří sehnat na některé z výstav v Německu (za několik minut po otevření je těch pár kousků vždy pryč 
).
Ano, řeč je o do této doby stále nejnovějším modelu berlínské firmy Beckmann, parní tendrové lokomotivě DR řady 75.5 (BR 41 zatím nepočítáme ).
Skutečný stroj byl vyráběn v několika sériích v letech 1911 až 1921, celkový počet vyrobených kusů byl údajně 106. Kromě Německa se tyto stroje jako válečné reparace dostaly do provozu ještě v Polsku, Franci a Belgii. Hlavní určení bylo zejména pro osobní dopravu na místních tratích. Poslední stroje byly v Německu vyřazovány z provozu okolo roku 1970.
Již první pohled na model napovídá, že se jedná o naprostou špičku v měřítku „zlatého středu“. Pečlivé zpracování, nástřik, potisk a zejména až neskutečné množství i těch nejjemnějších z výroby osazených doplňků, to je to, čím si Beckmann získává přízeň všech modelářů. Určitě stojí za to ještě zmínit tenké paprsky kol a velmi detailní kovové rozvody. Tady nemá smysl se příliš rozepisovat, protože fotografie modelu vypoví mnohem více.
Celý rám i pojezd modelu jsou kovové a tvoří vlastně závaží. Do něho je vsazen pětipólový motor Mashima se setrvačníkem, který však nebrání průhledu stanovištěm strojvedoucího. Pohon je proveden přes šnek a převody, poslední spřažená náprava je bandážovaná.
Za pozornost stojí i řešení sběru v porovnání s modely jiných výrobců. S ohledem na délku lokomotivy sbírají samozřejmě všechny tři spřažené nápravy. Kromě nich ale sbírá ještě navíc pravé kolo předního běhounu a levé kolo zadního běhounu. Detail vidíte na fotografii číslo 6. Pravděpodobnost záseku na nenapájených srdcovkách výhybek je tedy minimalizována.
Model je osazen 6-pinovým DCC rozhraním umístěným na rámu pod stanovištěm fíry. Osvětlení je realizováno pomocí LED a přepíná se dle směru jízdy. Jízdní vlastnosti
jsou, jak jinak , vynikající a chod motorku velmi kultivovaný.
BR 75.5 od firmy Beckmann, i když nemá přímou vazbu na naše tratě, stojí určitě za pozornost. Už jenom kvůli vysoce nastavené laťce kvality zpracování modelu, která nyní začíná být stále více středem pozornosti a diskuzí modelářů z důvodu přesunu montáže mnohých výrobců mimo Evropu.
Foto a text: Míla
• Motorová jednotka M 297.006 TT – přestavba modelu firmy Tillig (07.09.2011)
Dnes vám přinášíme obrázky velmi zdařile přepracované motorové jednotky typu SVT 137 (Hamburg) od firmy Tillig na kořistní M 297.006. Tyto nadčasové soupravy vyráběné od roku 1935 dosahovaly maximální rychlosti 160km/h a byly chloubou německých drah. Celkem šest těchto jednotek zůstalo po skončení 2. světové války na našem území a jako válečná kořist připadly ČSD. Pod označením M 297.001 až 006 byly provozovány na rychlíkových spojích mezi Prahou, Brnem, Bratislavou a Ostravou minimálně do roku 1956, snad i o něco déle...
Zdrojový model, jak už bylo napsáno, vychází z donedávna prodávaného artiklu 96183 firmy Tillig. Je kompletně přestříkán, nápisy a další označení ČSD je řešeno obtisky. Poháněn je třípólovým motorkem umístěným v přechodovém dílu soupravy. Veškeré převody jsou z mosazi, což svědčí o tom, že model má původ u firmy JaTT, kterou Tillig v minulosti převzal. Sběr je řešen tak, že sbírá pravá strana předního podvozku, celý prostřední podvozek (který současně soupravu pohání) a levá strana zadního podvozku. Hlučnost modelu, i přes mosazné převody, není nadměrná. Ani jedno dvojkolí však nemá bandáž, což ve stoupání při nízkých rychlostech působí protáčení kol a zpomalení jízdy.
Osvětlení LED přepíná dle směru jízdy (žlutá – červená) a standardně svítí také interiér soupravy. Model je vybaven 6pinovým DCC rozhraním dle NEM 651 umístěným na plošném spoji pod střechou přední části soupravy.
Ale už dost povídání a raději se podívejme na fotografie.
Foto a text: Míla
• Posázavský Hektor T 435.0108 TT (07.07.2011)
Tak jsme se dočkali. Po několika změnách termínů (přestal jsem počítat) konečně firma Tillig dokončila sérii posázavského Hektora pro DS Model. Důvody nehodlám rozebírat, jen podotýkám, že poslední zpoždění měly na svědomí masky podvozků. Předloha má pensylvánské, model však měl kývačky. Tillig nakonec dodal samostatně správné masky, které byly u modelu přibaleny navíc. Nakonec se tedy vše dotáhlo do zdárného konce a Hektor je konečně doma. Pořídil jsem opět (i přes omezené možnosti - kolejiště je kvůli stěhování zakonzervováno) pár fotografií a ty vám zde nyní dávám k dispozici.
Doplnění (12.07.2011): Ačkoli nepochybuji o zručnosti českých modelářů, dovolil jsem si přesto natočit krátké metodické video, na němž je zachycen postup výměny masek podvozků. Jedná se o úkon naprosto jednoduchý, bez jakýchkoliv komplikací. Masky jsou v podvozku pouze nasunuty. Nehtem se dají jednoduše vysunout. Více již zhlédnete na videozáznamu.
• Pokrok (modelovému) světu vládne - BR 10 DB H0 od firmy Roco s dynamickým kouřovým generátorem (28.06.2011)
I když se na těchto stránkách věnujeme prioritně modelům měřítka "zlatého středu", jednou začas uděláme výjimku (která právě potvrdí toto pravidlo ),
abychom vám představili něco zajímavého.
Dnes zabrousíme do měřítka H0, ve kterém uvedla firma Roco model parní lokomotivy BR10 DB. Podle materiálů výrobce se jedná o světovou novinku - první model parní lokomotivy s dynamickým vyvíječem páry. Kouř už tedy neproudí z komína jaksi náhodně, jak bylo doposud zvykem, ale je, díky zabudovanému miničerpadlu, synchronizován přesně se zvukem rázů parního stroje. Navíc také proudí "pára" mezi válci do podvozku, což je také unikát, minimálně v této velikosti. Většímu rozsahu kouřových efektů je také přizpůsobena nádržka média kouřového generátoru, která má cca 4 x větší objem oproti běžnému provedení.
Model je osazen zvukovým dekodérem ZIMO MX645P22, který kromě standardních funkcí a skvělého zvuku dokáže samostaně zapnout/vypnout koncová červená světla, osvětlení podvozku a osvětlení stanoviště strojvedoucího. Všechny zmíněné funkce jsme se pokusili zachytit na připojeném videozáznamu 1 a videozáznamu 2. Model "naživo a v plném provozu" pak můžete vidět v Muzeu modelové železnice na zámku v Trmicích u Ústí nad Labem.
Doplnění (29.06.2011): Tak ještě pár doplňujících informací od majitele modelu Roco BR 10, který má mnoholeté zkušenosti s provozem parních lokomotiv s kouřovým generátorem a předvádí je návštěvníkům v rámci prohlídek muzea. Pokud jde o stávající páry, tak maximální stopy po mastnotě se dají pozorovat na hraně komína nebo v blízkosti komína. Stačí tedy vše občas otřít. O nějaké zamaštěné lokomotivě nebo dokonce celém kolejišti se nedá vůbec mluvit.
A v případě novinky BR10 a vyfukování „páry“ mezi válci do podvozku – po více než týdenním velice intenzivním zkušebním provozu nenese ani podvozek lokomotivy, ani kolejivo, ani kolejový svršek jakékoliv stopy po mastnotě nebo jiném znečištění.
A kdo nevěří, tak ať se do Trmic podívat běží!
Foto a text: Míla
• Motorová lokomotiva T 478.3174 TT od firmy Roco (14.06.2011)
Firma Roco přišla na trh s dalšími verzemi Brejlovce ve velikosti TT. Nabízí současnou "najbrtí" a původní červenou ČSD. Druhou jmenovanou vlastní kolega Míla
a tak mi poslal pár fotek. Pár poznatků: Jízda zatím v pořádku, žádné kolísání, což ovšem nelze říci o všech modelech, neboť v diskuzi na Modely.biz
už byla zmínka o neklidné jízdě najbrtího Brejlovce. Masky podvozků jsou potištěné, tabulka s číslem vypadá "kovově", na foceném kousku ani nejsou moc
znát otřepy na přechodech čelo/bok. Závěsky jsou opět jen v barvě plastu. Od dvou zdrojů jsem se dočetl, že po rozbalení modelu se na majitele vysypala některá madla.
Asi se někde stala chybička. Zvuk je tentýž, jako u předchozích verzí, tedy i s hlášením z V. epochy.
Model vypadá dobře, na slunci o to lépe, ale osobně si počkám na Brejlovce od DS/Kuehna. Nějak mi Roco
přestává vyhovovat především kvůli potížím s motorem a zmíněným otřepům na čelech. Na mém kousku jsou velice výrazné.
A pokud u Kuehna bude vše tak, jak DS píše, rád si počkám.
Foto: Míla
• Hoří, má panenko... (12.04.2011)
Jednoho srpnového dne roku 2010 přišel mi na mysl nápad zkusit vyrobit model spáleniště. Materiál doma byl, tak jsem se vrhnul do práce. Tento počin byl zajímavý
především tím, že začalo vznikat něco, co mělo býti následně zničeno. Ano, pod rukama se mi rodila konstrukce jakéhosi dřevěného seníku nebo stodoly, jejíž
osud byl předem zpečetěn. Po dokončení hrubé stavby jsem prostě vzal zápalky (nebo zapalovač, už fakt nevím) a začal si „hrát s ohněm“. A to doslova. Model jsem po kouskách
opaloval, až z něho zbylo to, co vidíte na fotografiích. Uznávám, že po konstrukční stránce má trochu rezervy, kupříkladu tam chybí šikmé vzpěry ve spojích trámů, jak správně
podotknul kolega a mistr cechu modelářského Vláďa Vacek ve své galerii. Ale byla to moje
tesařská „skoroprvotina“. Příště si dám pozor, bude-li nějaké příště.
Pokud by snad někdo měl zájem postavit si něco podobného, buďte opravdu opatrní, protože ty slabé nosníčky hoří vskutku dobře a rychle. Takže mějte pro jistotu „hubu
plnou vzduchu“, aby bylo čím hasit. I mně toho prohořelo o fous více, než bylo původně v plánu.
Naštěstí to na funkci nemělo vliv.
Tedy patina tohoto modelu je prakticky 100% přírodní, jen drobně byla doladěna černým a šedým pigmentem Agama. Betonový podklad je z vnitřní vrstvy kapa desky, stejně
jako např. betonové kusy na diorámatu č. 9. Uprostřed spáleniště jsou poházené zbytky ohořelých trámů a vše je řádně zarostlé, jak se na takový motiv sluší a patří.
• Motorová lokomotiva V36 DR TT od firmy Tillig (22.03.2011)
Firma Tillig nám od katalogu 2009 slibuje novou, kompletně přepracovanou verzi stroje V36. Po delší době slib plní a na trhu se objevila první varianta této
malé lokomotivy. V plánu a v novém katalogu je již i verze BR 103 DR, BR 236 DB a 2065.01 ÖBB. Třeba se dočkáme i kořistní T 334 ČSD. Mohu vás ujistit, že
s původním modelem, s nímž přišla v polovině 60. let na trh východoněmecká firma Zeuke a jenž se udržel ve výrobním programu s několika změnami až donedávna,
nemá naprosto nic společného. Pouze předlohu. Jako předkrm vám nyní nabízím sadu
detailních fotografií. Mám v plánu zpracovat malou recenzi, v níž bych rád zmínil, byť jen okrajově, i původní model.
• Letohradský Sergej TT (08.03.2011)
Firma Roco přišla s další lokomotivou ČSD. Jedná se o stroj T 679.1225 z letohradského depa. Kolega poskytnul pár foteček, kde "dvanáctdcacetpětce" zdatně sekunduje
starší model T 679.1006. Oproti němu je na současném modelu na první pohled několik změn, jako například tlumič na střeše, světlejší šedý odstín střechy, tvar nárazníků,
bílá linka po obvodu a samozřejmě žluté pruhy na čele a na pluhu. Nejsem znalec předlohy, dokonce se mi ani nepodařilo na internetu najít nějaké informace o tomto kousku,
takže nehodlám posuzovat věrnost zpracování. Potisk je však vyveden dobře, ostře a čitelně. Trochu zvláštně působí světlá nádrž mezi tmavšími podvozky, ale to souvisí s tím,
co je uvedeno výše. Mohlo to tak být i v reálu. Více k tomu asi nemám co dodat, fotografie mě doplní.
Foto 1 -20: Míla
Doplnění (09.03.2011): Aleš Filip mi poskytnul fotografie reálného stroje T 679.1225. Posuďte sami, jak je model předloze věrný. Vzhled předlohy se samozřejmě mohl během času měnit.
• BR 180 DR TT od firmy Kuehn (21.02.2011)
Tak a je to tady! S několikaměsíčním zpožděním konečně přichází na trh dlouho očekávaný model Bastarda od firmy Kuehn, prozatím ve verzi DR s označením
180 020-0. K německým prodejcům dorazil v průběhu pátku 18. února. Pokud šel někdo „tak náhodou kolem“ (jako třeba já ),
tak určitě nezaváhal. Prohlédněte si tedy konečně detailní fotografie jednoho z prvních Bastardů, který je již v ČR (státní hranici jsme spolu překročili v pátek
v odpoledních hodinách. Na podrobnou recenzi nebo hodnocení je ještě brzy a zcela
jistě by nemohly být za tak krátkou dobu objektivní. Cílem tohoto příspěvku je vám poskytnout další nové a detailní pohledy na dlouho očekávaný model.
Česká verze 372 012-5 je plánována na období březen/duben 2011. Do té doby už budeme vědět o modelu víc a o naše provozní zkušenosti se s vámi rádi podělíme.
Foto a text: Míla
• BR 50 DRG TT od firmy Tillig (26.01.2011)
Tillig přišel před koncem roku 2010 s novinkou - parní lokomotivou BR 50 DRG, kterou vydal v limitované edici ke 175. výročí německých drah. V příbalovém letáku
je něco málo informací o předloze. Pár základních dat zde předkládám, za spolupráci děkuji Liborovi "Stoupovi" Zapletalovi, za fotky Mílovi.
5.4.1937 byla zadána do vývoje řada 50 s tím, že měla jako výkonná nákladní lokomotiva pro vedlejší tratě nahradit stroje starší, zejména BR 57. 1040 (G 10).
Nový stroj měl v rovině utáhnout středně těžký nákladní vlak rychlostí 80 km/h. Na sklonu 1:80 shodný vlak rychlostí 25 km/h, průjezd obloukem o poloměru
140 m, nejvyšší hmotnost na nápravu 16 tun.
Po výběru ze 4 návrhů (1 E i 1 D) prvních 12 strojů dodala lokomotivka Henschel v Kasselu v období od dubna do června 1939. Přiděleny byly do dep
(BW – Bahnbetriebswerk) Leipzig-Wahren, Leipzig-Engelsdorf a Elsterwerda. V důsledku vypuknutí války a nárůstu potřeby bylo nakonec vyrobeno neplánovaných
3 164 strojů. Přitom od roku 1942 vyráběly lokomotivky Škoda – Plzeň, Kraus - Maffei a Borsig tyto stroje ve zjednodušeném provedení 50 ÜK
(Übergangs-Kriegslokomotive).
Po válce zůstalo u DB 2 563 strojů, u DR 350 ks a u ČSD 31 zařazených jako 555.1. Krom toho jezdily snad u všech evropských železničních správ, pro
CFR bylo do roku 1959 vyrobeno dalších 282 lokomotiv této řady.
Lokomotivy měly trámcový rám a u DRG obvyklé unifikační prvky. Novinkou bylo předpružené spojení stroje s tendrem umožňující jízdu rychlostí 80 km/h
vpřed i vzad. Pojezd se velmi osvědčil a v zásadě byl převzat v hlavních parametrech pro řadu 556.0 (Škoda). Při srovnávacích zkouškách s naší řadou
534.0 v režii německé správy však byly vysoko hodnoceny provozní vlastnosti kotle Škoda. Kremáky lépe vařily.
V provozu se v Německu udržely až do samého sklonku provozu. Byly oblíbené a lépe propracované než válečná řada 52.
(zdroj: Dampflokarchiv 2, Weisbrod, Müller, Petznik, Transspress 1978)
Foto: Míla; překlad textu: Stoupa
• "Ušatá" BR 38 TT od firmy Beckmann (19.01.2011)
Dnes přinášíme pár fotografií "ušaté" verze lokomotivy BR 38 DR ze druhé epochy. Jedná se o limitovanou verzi pouze pro dva prodejce v Německu. O kvalitách sesterského
modelu již bylo psáno v březnu roku 2010, takže bych tu jen opakoval jednou již řečené. Fotografoval kolega Míla na
diorámatu Hagenau.
Světe div se! Kdyby mi někdo před rokem řekl, že v roce 2011 bude na trhu tovární model Brejlovce ve velikosti TT, asi bych se hodně nasmál.
Opravdu bych se ale smál jen do doby, než by prosákly informace, že se něco takového opravdu chystá. Prvním ze všech tří výrobců, kdo na trh Brejle uvádí,
je firma Roco. Dokonce přišla i s jednou neohlášenou verzí, jejíž fotografie dnes přinášíme. Pořízeny byly narychlo bez valného osvětlení, ale
jako dokumentační pro začátek postačí. Nebudu zde nic hodnotit, nejsem znalcem lokomotiv, jsem jen "konzument" modelů a nenapadá mě teď žádný,
u kterého by nebyl nějaký kompromis. A jak ukazuje článek Michala Daleckého v magazínu Modely.biz,
tento model má kompromisů celkem dost.
Na obrázcích je ozvučená verze. V útrobách najdete dekodér Zimo. Model má funkční čelní i koncová světla, je opatřen novým spřáhlem Roco. Přibalen
je i pluh bez otvoru pro spřáhlo pro ty, kdož chtějí lokomotivu provozovat jen jedním směrem. Další podrobnější informace najdete na výše uvedeném odkazu.
Za fotky a stručné reference děkuji kolegovi Mílovi.
• Fotografie Brejlovce TT od firmy Roco (05.01.2011)
