Přehled aktualizací Pár slov úvodem Vznik a vývoj kolejiště Stavba diorámat Minirecenze vozů Rady a návody Patinování vozidel a budov Články a recenze Zápisky od roku 2006 Reportáže z akcí a cest Videozáznamy modelové železnice Často kladené dotazy Sekce věnovaná trati Trutnov - Žacléř Fotodokumentace železničních zařízení Smíšená fotogalerie s železniční tématikou Přehled plánovaných akcí Ankety Tapety na plochu, panoramatická pozadí za kolejiště... Zanechte vzkaz v knize návštěv Kontaktní informace Partnerské stránky
ZÁPISKY 2010
200620072008200920112012201320142015201620172018
• Dioráma Hagenau (23.11.2010)

Během léta a podzimu jsem opět pracoval na jednom diorámátku pro kamaráda. Zadání tentokrát znělo takto: Motiv malé stanice na vedlejší trati v někdejší NDR se dvěma průjezdnými a jednou manipulační kolejí. Zdůrazněný požadavek: "Ať je tam dost přírody!" Jako bonus jsem přidal jednu vlečkovou kolej vedoucí kamsi za les, křížící se s prašnou lesní cestou na přejezdu chráněném starými mechanickými závorami.
Před započetím stavby i během ní jsme s kamarádem prolézali internet, hledali pokud možno dobové fotografie a snažili se získat materiály, aby byl model opravdu echt. Řešili jsme správné nápisy, lampy a lavičky (Auhagen), ale třeba i vodní jeřáb. U něho si povšimněte, že lucerna na něm umístěná změnila během času svoji pozici. Výrobce – firma Lorenz – lucernu umístil na hlavní stojan jeřábu, ovšem nikde jsme jak na svých cestách německým pohraničím, tak na nalezených fotografiích tuto variantu neviděli. Proto jsem ji odříznul a umístil až na rameno jeřábu, jak je všeobecnou zvyklostí.
Velkým dilematem bylo nástupiště. Udělat jen sypané, nebo vyvýšené včetně betonového rantlu? Opět spousta hledání, fotografií... vyhrála varianta číslo 2. Drobná chybka tam ale je, chybí sjezd ke kolejím pro případ, že by obsluha stanice potřebovala jet k vlaku na vzdálenější koleji s kárkou. Nu což, nechají ji na nástupišti a odtáhnou náklad „v teplejch“ ke káře. Požadavkem bylo také umístění nějaké kůlny, v ideálním případě skříně starého krytého vozu do zákoutí vedle panelové rampy (panely poskytla firma Model Scene). Sehnal jsem tedy starou Zetku, odstrojil, přestříkal a napatinoval. Umístil jsem k ní ještě sud a lopatu. Ta je, stejně jako jízdní kolo u budovy, z leptu od Hekttora. Trámy na ploše vyrábí firma VERAMO CZ, hromada štěrku je domácí výroba.
Řešil se také přejezd. Jak provést výplň koleje, jak jej zabezpečit? Pouze kříže, nebo i závory? Na veletrhu v Lipsku se naskytla možnost nákupu stavebnice závor opět od firmy Lorenz, takže další problém byl vyřešen. A mezi kolejnice přišly trámy.
Model zobrazuje střední část východoněmecké staničky, tedy bez výhybek, čímž je možno využít pro vystavená stojící vozidla celou délku kolejí. Vzhled modelu a detaily se během prací mnohokrát upřesňovaly, na nic se netlačilo, vše se dělalo s rozvahou a v klidu a hlavně s výraznou pomocí českého znalce německých poměrů, kolegy Stoupy, jemuž patří ohromný dík. Díky němu se na modelu nachází mimo jiné i taková věc, jako je Feuer Löschtafel, tedy protipožární tabule s nářadím. Vznikla svépomocí – vlastní tabule ze dřeva, nářadí z papíru a struny. Kyblík je pouze srolovaný proužek papíru s uchem z drátku, dobarvený chromovou barvou.
Název staničky jsme ponechali stejný, jaký je uveden výrobcem modelu budovy, tedy „Hagenau“. Já jsem samozřejmě špekuloval zase nad nějakými přírodními slovíčky, jako je "-bach, -stein" a podobně, ale zadavatel si přál Hagenau. Má ho mít. Více než kdykoliv a kdekoliv jinde jsem si zde hrál s patinou. Stále se učím, ale sám jsem velice spokojen s výsledkem. Dřevěné i cihlové stěny budov, střecha, okolí svodů okapů, lucerny, šturc, kolejové lože, závory... prostě snažil jsem se „opotřebit“ vše, na co jsem si troufal a na co stačily mé zkušenosti.
Přáním také bylo, aby za budovou rostl les (resp. okraj lesa) a aby tam byl svah, případně skála. Stejně tak bylo požadováno, aby k budově ze svahu vedla silnička ze „štěrkoasfaltu“. Přesně takovou silničku znám, jen u nás po městě jich před lety pár bylo. Díky prachu z přesáté hlíny a mého "kouzelného" prášku jsem docílil struktury, která velmi dobře tento typ silnic imituje. Les u cesty vyrostl a skála z výlisku od Malé Železnice se objevila také.
Zatravnění je provedeno několika různými druhy statické trávy Polák, stejně tak keře, květiny a břečťan na plotu od Model Scene a lucernách v pravé části nástupiště. Jehličnaté stromy jsou znovu od Model Scene, listnaté vlastní výroby.
Zarážedlo u kusé koleje vzniklo ze zápalek podle předlohy, kterou můžete najít v Jonsdorfu na žitavské úzkokolejce, spadlý červený štít je výtisk z fotografie reálného štítu tamtéž.
Hrana nástupiště byla vyříznuta ze styroduru na odporové řezačce a natřena betonovou agamou. Následně jsem ji napatinoval prachovými patinátory.
Vlajka visící na stožáru už byla jen takovou třešničkou na dortu. Je tam možná trochu z recese , ale hlavně podtrhuje celkovou atmosféru diorámatu. A proč tam visí? Inu, NDR má narozeniny. Kamarád, který se stal majitelem modelu, už si detaily v podobě figurek, vozidel a třeba i té drážní kárky doplní/doplnil sám. Při převzetí se mi zdál nadšen, takže práce zřejmě byla odvedena dobře.

Nahoru • Hektor ČD: 720 053-8 (20.09.2010)

A máme tu jednu rychlou malou fotoreportáž. Do rukou modelářů se v těchto dnech dostává další model Hektora, tentokrát verze ČD s číslem 720 053-8, červená skříň se žlutým pruhem. Už na první pohled model zaujme, toto barevné řešení je jednoduše nepřehlédnutelné a jak můžete sami posoudit, tak i velice fotogenické. Kolega Miloš, jakožto jeden ze šťastných majitelů, neprodleně naflákal pár dokumentačních fotek a poslal mi je s tím, že nemá nic proti zveřejnění. Já jsem to samozřejmě přivítal a obrázky nabízím i ostatním. Ti, kteří měli model objednán, prošli testem trpělivosti. A ti, kteří jej měli předplacen v rámci workshopu na TT-víkend, "trpěli" dvojnásob. V této chvíli již je však jasněji, termín 11. TT-víkendu byl již také konečně stanoven (13. a 14. listopadu 2010), takže to nejhorší mají snad "čekatelé" za sebou. Ono už je to v železničním modelářství celkem standardem (a jsou i delší čekací lhůty, že ano ).

Nahoru • Prázdninové jízdy 2010 (01.09.2010)

Na prahu druhé čtvrtiny prázdnin, přesněji 17. a 18.7.2010, konaly se na mém kolejišti další digitální jízdy. A bylo věru na co se dívat, dokonce i co poslouchat. Následující snímky vám s předstihem alespoň trochu prozradí, co se u mě dělo. Několik dalších videoreportáží zcela odhalí dění během zmíněného víkendu. Vrčelo to, houkalo to, v některých případech se to ani náhodou nevešlo do stanice. Kolejiště opět přivítalo u mě doposud nevídaná vozidla, která potěšila jak oko, tak srdce modelářovo. A byl bych "krkoun krkavej", kdybych se s vámi nepodělil.

Nahoru • Dioráma Zahájí (25.08.2010)

A máme tu opět jedno dioráma. Vzhledem k tomu, že tento příspěvek je v Zápiskách místo v Diorámatech, nejspíš vás napadne, že nevzniklo za účelem obohatit moji sbírku. Tak jest. Vzniklo na popud kolegy, který chtěl něco většího, na čem by mohl vystavovat svůj arzenál především parních lokomotiv a na čem by mohl modely i fotografovat. Domluva byla rychlá, svoji představu mi navrhnul a pak už se jen dolaďovaly detaily. Já jsem si zpracoval jakýsi 3D model modelu, který je vidět na poslední fotografii. Čistě pro názornost. Lépe se tak řeší konečná podoba modelu. Během domlouvání nevzniknul žádný problém, který by se musel dlouze řešit, vše klaplo perfektně. Tak si představuji spolupráci. Mělo to prostě úroveň. K diorámátku kolega dostal i vytištěná panoramatická pozadí.

Základní deska je tentokrát z tmavého lamina, zastavěná plocha má 600 x 300 mm. Je to největší dioráma, které jsem doposud postavil. Předčilo i dioráma č. 5 z mé sbírky. Motiv je podobný jako na diorámatu č. 9, pouze zrcadlově obrácený. Model opět zobrazuje zhlaví malé staničky nesoucí název Zahájí. Kolega, stejně jako já, si potrpí na takové ty české "přírodní" názvy. Na modelu se nacházejí dvě staniční a jedna manipulační kolej (tedy spíše jejich kousky ). Kolejivo je flexi Tillig, výhybka EW3. Výměnové návěstidlo má původ u Hekttora, mechanická odjezdová návěstidla u DK-Modelu. Hrázděné stanoviště výhybkáře vzniklo svépomocí z nosníků a imitace cihlového zdiva Heki. Komín, okno a dveře jsou ze zbytku stavebnice, střecha z dýhy potažené novinovým papírem nabarveným temperou. Ten imituje lepenku, stejně jako u všestarské kůlny. Betonovou podezdívku a schůdek přede dveřmi jsem vyrobil z kapa desky zbavené papírového potahu, stejně tak betonovou suť u kusé koleje. Zásněžky dodala firma Model Scene. Konec kusé koleje, tabulka ST.II a název stanice byly vyrobeny pomocí počítače.

Pro zatravnění jsem poprvé použil statickou trávu Polák Model. Spodní vrstva je z 2 mm stébla, na to následně přišla vrstva z 4,5 mm stébla, namíchaná z odstínů zelená travní a sláma. Suchá tráva je k vidění téměř vždy, ať je jaro, léto nebo podzim. Samotná zelená by vyhlížela příliš jednotvárně.

Lampa u sypaného zarážedla je od Dominika. Je nefunkční, na kolejišti zlobila, až přestala svítit úplně. Vyhodit ji by bylo samozřejmě nerozumné a nyní se hodila. Na novějších záběrech si všimněte, že byla během stavby o pár centimetrů posunuta. Sloupy Auhagen asi pozná každý. Barevně byly upraveny a opatřeny betonovou paticí z nosníku nabarveného Agamou Beton. Sloup i patice byly následně jemně napatinovány prachovým patinátorem agama.

Keře pocházejí opět od Polák Model (divoké i vysoké), luční květy několika barevných provedení a lesní mýtina jako základ lesa rovněž. Břízky jsem vyrobil sám (drátěná kostra + naturex), dva vzrostlejší listnáče jsou z kupované kostry svépomocí olistěné. Okraj lesa tvoří smrky Model Scene. Lesu se obloukem vyhýbá prašná polní cesta, ta je z vlastnoručně přesátého štěrku, porost opět ze statiky a z molitanu. Základem náspu cesty je stará podložka pod myš. Díky vyvýšení vzniknul vedle cesty příkop. Ten je samozřejmě řádně zarostlý.

Tolik v kostce popis vzniku a použitých materiálů. Nový majitel je spokojen, proto jsem spokojen i já. S modely, které dělám pro sebe, by se mi špatně loučilo. Ovšem v tomto případě bylo již od počátku dáno, že v mé vitríně se dioráma neohřeje. Ono by se tam stejně nevešlo. Navíc majitelem je dobrý člověk, se kterým jsem trvale v kontaktu, který si modelů váží a který zná především jejich duševní hodnotu, takže loučení nebylo tak bolestivé. Případné setkání s tímto diorámátkem také není vyloučené.

Nahoru • Parní lokomotiva 555.0259 od firmy Tillig (29.06.2010)

Z Tilligovy lokomotivky právě vyjel nový stroj s označením 555.0259 ČSD. Již je na pultech obchodů a na virtuálních pultech e–hopů. I já jsem se s tímto modelem setkal tváří v tvář (tedy spíše kotel v tvář ) a pořídil několik záběrů zapůjčeného modelu na zapůjčeném diorámatu zapůjčeným fotoaparátem. Setkání bylo více méně náhodné, trvalo pouze několik minut, ale i to stačilo. Foceno na diorámatu Pepy Nalevanka - za domečkem má celkem vhodné pozadí . Na vlastní oči model vypadá mnohem lépe, než by se mohlo zdát na různých doposud známých fotografiích z veletrhů a výstav.

Nahoru • Z pohledu strojvedoucího 2 (25.05.2010)

Je tomu něco přes 3 roky, kdy jsem vyvěsil video z mobilního telefonu, na němž byl zaznamenán průjezd po mém kolejišti. Od té doby se lecos změnilo, dodělal jsem stanici Podlesí a mí známí se vybavili lepší technikou. Natočili jsme tedy znovu pomocí mobilu průjezd kolejištěm. Video je opět na výšku (na šířku ten mobil prostě nikde neprotlačím ), ale ve vyšším rozlišení. Kvalitou sice nijak neuchvátí, ale v porovnání s tím předešlým je přeci jenom znát jakési zlepšení.
Pro pořízení záznamu jsem použil malý plošinový vůz s brzdařsknou budkou Xu správy DR sunutý Sergejem Roco. Tentokrát nebylo nutné použít zvláštních přípravků pro zajištění mobilu na voze, držel celkem dobře i sám díky své tloušťce. Byl však poněkud širší než ten minulý, což bylo omezení navíc a proto jsou ve videu střihy i na místech, kde jsme minule projeli. Někde to chtělo přihnout větev, jinde dočasně porazit vzrostlou břízu. Ale práce byla dovedena ke zdárnému konci a její výsledek, byť amatérsky provedený, vám nyní dávám k dispozici.
Nahoru • Několik slov k pohonu BR 56 DR/437 ČSD (27.04.2010)

V roce 2006 oznámil Tillig v podzimních novinkách příchod přepracovaného modelu stroje BR 56. V říjnu 2007 jsem zpracoval recenzi a částečně i srovnání s původním BTTB modelem. Rok 2008 přinesl na trh i československou verzi modelu - kořistní 437.0500. U nás jezdila jen v několika málo kusech a navíc nikterak dlouhou dobu, jen pár let po válce. Kolik se dochovalo podkladů netuším, to však není dnes předmětem článku. Ale je to jedna z barevných variant modelu, tak proč ji neudělat? Já jsem model uvítal, krom staršího provedení 455 (ex BR 86) z roku 2000 u mě ve sbírce jiná pára správy ČSD nebyla. Ale proč vlastně tento článek píšu: Nebylo možné si nevšimnout, že československá verze modelu jede znatelně lépe, resp. nenadělá tolik "kraválu" jako ta německá. Zarazilo mne to, ale nijak jsem to neřešil až do doby, kdy mi Jirka Sládek jen tak mezi řečí napsal, že u 437 jsou hnané jen dvě nápravy. Moc se mi nechtělo tomu tvrzení věřit, měl jsem BR 56 rozebranou a vím, že pohon je na všech čtyřech spřažených nápravách. Tu ČSD jsem nerozebíral, protože má barvou zakápnuté šroubky a snažím se (pokud to není opravdu nutné) v záruce nelézt nikam, kde by bylo moc okatě vidět, že jsem se v tom vrtal. Jirka mi to ale dokázal fotografií (on to totiž neřeší a hrabe se ve všem i v záruce ). Sklaplo mi a zároveň docvaklo, proč je vlastně jízda 437-čky klidnější. Jsou u ní poháněny opravdu pouze dvě nápravy, a to 2. a 3., tedy ty bandážované. Lze předpokládat, že Tillig tak nyní činí u všech modifikací modelu. Samozřejmě by to mělo logiku. Nemyslím si, že by to provedl pouze u ČSD verze z úsporných opatření. A protože o tom asi spousta majitelů ani neví a protože jsem náhodou narazil na fóru na toto téma, došlo konečně k napsání příspěvku (který byl v plánu už téměř rok). Tak teď už to víte všichni. Pokud někdo máte německou verzi BR 56 pořízenou v druhé polovině roku 2008 nebo později a chce se vám sundat kryt pojezdu, mrkněte a případně napište do vzkazů, jak je to s pohonem u vašeho modelu. Čistě pro zajímavost.

Nahoru • Digitální neděle (13.04.2010)

V posledních týdnech jsem prakticky denně v kontaktu (písemně) s kolegou Mílou. Co na tom, že je to digitalista? Tak nějak to u něho toleruji... Po předběžné dohodě jsme využili prodlouženého víkendu a v neděli 4.4.2010 se Míla stavil. Jak se u nás říká, jen tak si odskočil od plotny. Čistě náhodou s sebou měl v kufříku asi sedm lokomotiv osazených dekodéry (BR 01, BR 24, BR 38 - zvuk, BR 65, BR 44 - zvuk, BR 50 - zvuk a V 80) a digi vybavení Roco. "Inu, Mílo, když už jsi tu..."
I stalo se, že mé kolejiště poprvé ochutnalo příchuť digitálního signálu, poprvé okusilo, jaké to je, když lokomotiva stojí a přitom svítí (aniž bych musel přerušit přívod proudu k motoru) nebo po něm jede opravdu modelovým krokem. Třešničkou na dortu byly průjezdy ozvučených parních krásek mými hlubokými hvozdy. Samozřejmě z těchto jízd vzniknul i videozáznam, který se můžete podívat v sekci Video. Zde nabízím alespoň pár fotografií z naší "Dampfparade" pro navození té správné atmosféry. Ať si kdo chce co chce říká, pára je prostě pára...

Nahoru • Parní lokomotiva BR 38 od firmy Beckmann (30.03.2010)

Kolega Míla nezahálí a zásobuje mne zajímavými příspěvky. Plody z jeho "zahrádky" jsou asi poznat na první pohled. Tentokrát jsem měl v poště dokumentaci modelu lokomotivy BR 38 od firmy Beckmann.

Jedná se o ručně vyráběný model, který byl uveden na trh na podzim roku 2008. Na první pohled zaujme nadstandardně detailním zpracováním. Pozornosti neunikne zejména jemně zpracované potrubí, armatury, rozvody, popisky i matně černý nátěr. Celá lokomotiva, tedy rám, kotel včetně všech doplňků, budka se stanovištěm strojvedoucího i nárazníky jsou kovové. I když detaily např. na kotli vypadají velice jemně a křehce, díky použití kovu jsou mnohem pevnější a odolnější proti poškození, než je tomu u plastového modelu. Pohon obstarává pětipólový motor se setrvačníkem umístěný v lokomotivě. Nijak však nezasahuje do detailně provedeného stanoviště strojvedoucího. Tendr s lokomotivou spojuje pevná kinematická spojka, celek tedy nelze rozpojit. Kryt tendru je plastový s kovovými doplňky, fixován je dvěma šroubky na podvozku. V tendru se skrývá 6-pinové rozhraní dle NEM 651 a najdeme tam i dostatek místa na zvukový dekodér. Rám tendru je kovový a tvoří závaží.
Poháněny jsou všechny 3 spřažené nápravy, z toho první je opatřena bandáží. Rozvody jsou jemné, leptané. Sběr proudu zajišťují 2. a 3. spřažená náprava lokomotivy a 1. a 4. náprava tendru. Všechna kola lokomotivy i tendru jsou plastová, za povšimnutí však určitě stojí v "téčku" neobvykle tenké provedení loukotí všech kol, což přispívá k celkově velmi věrnému vzhledu modelu. Osvětlení je provedeno SMD diodami teple bílé barvy. Jízdní vlastnosti modelu díky hmotnosti lokomotivy a výborně vyřešenému sběru proudu nemohou být jiné než vynikající. Minimální průjezdný rádius oblouků udává výrobce na 310 mm.
Cena modelu je stále stejná jako v době uvedení na trh, tedy 319 Euro. I v Německu se dá na něj narazit spíše se štěstím, ani více než rok po zahájení výroby Beckmann nestíhá uspokojovat poptávku ze strany prodejců.
Model na obrázcích je dodatečně osazen zvukovým dekodérem ESU LokSound micro s reproduktorem umístěným na stanovišti strojvedoucího.

Nahoru • Parní lokomotiva BR 24 od firmy Gützold (16.03.2010)

O tom, že firma Gützold vstoupila na pole velikosti TT, už většina členů obce téčkařské asi ví. První vlaštovkou byla před lety nádherná lokomotiva BR 65 DR. Modely tohoto výrobce jsou poněkud dražší, ovšem kvalita v tomto případě tak nějak odpovídá ceně (tahle věta je opravdu často používaná a dosti relativní ). Jako nedávnou novinku nám výrobce představil další parní stroj, tentokráte menší lokomotivu BR 24 DR. Myslím, že v současnosti ji bude mít ve své sbírce jen málokdo, nebude tedy na škodu využít znovu laskavosti srdečného kolegy a zužitkovat jeho poznatky a fotografie. Lokomotiva se stala modelem roku 2009.

Model je včetně pojezdu plastový, části podvozku jsou kovové (tvoří závaží). Pětipólový motor se setrvačníkem je uložen v mosazném pouzdře v tendru. Ten má poháněny všechny 3 nápravy, bandáže jsou střídavě na 3 ze 6 kol. Sběr proudu obstarává všech 6 kol tendru a všechna kola spřažených náprav, tedy 6 náprav! V tendru najdeme 6-pinové DCC rozhraní NEM 651. Vnitřní prostor tendru je díky přidaným závažím využit "natěsno" do posledního krychlového milimetru. Spojení tendru s lokomotivou je provedeno oddělitelným vodivým trnem s kinematikou (obdobně jako např. u BR 50 od Tilliga). Stanoviště strojvedoucího je volné s naznačenými detaily. Ty jsou ostatně na celém modelu zpracovány velmi pečlivě (schůdky, madla, armatury a potrubí na kotli, svítilny, rozvody, jemné paprsky kol, popisky). Chod motorku je tichý, kultivovaný, jízdní vlastnosti skvělé díky pružnému pojezdu a perfektně vyřešenému sběru proudu. Minimální průjezdný rádius je dle výrobce 267 mm. Čistě pro zajímavost - katalogová cena modelu je nějakých 302 €, v německých obchodech se však dá pořídit i za 269 €.

A co že nám chystá Gützold na příště? Vypadá to na další parní krasavici v podobě stroje BR 58 DR. Nechme se tedy překvapit. Mílo, Tobě opět patří dík za hodnotný příspěvek!

Nahoru • Parní "mazutka" BR 01.5 od firmy Tillig (02.03.2010)

V e-mailu se mi objevily fotografie skvostu, nad kterým se mnohému milovníkovi správy DR budou nejspíše sbíhat sliny. Je to opravdu "majstrštyk" k nakousnutí. Lokomotiva BR 01.5 na mazut je novinkou firmy Tillig a jak ukazují fotografie, dílo se opravdu povedlo. Jedná se o výlisek ze zcela nové formy na loni přepracovaném pojezdu. Model je plný drobných detailů, mřížka na budce strojvedoucího je kovová. Pozornost věnujte také čelním světlům na fotografii č. 6. Pohon je v tendru, příprava na osazení zvukovým ESU dekodérem formou „děleného“ závaží (foto 16). V případě osazení zvukovým dekodérem, který je větší, se část závaží prostě vyjme. Lokomotiva je s tendrem spojena pevně, tedy již žádný „zacvakávací“ trn s konektorem. Díky novému pojezdu nemá model (i přes svoji délku) žádné omezení v průjezdnosti oblouků. Všechna kola tendru jsou poháněná a zároveň sbírají proud, včetně těch s bandážemi, na lokomotivě jsou sběrače na předním podvozku. Jak Míla uvádí, jsou jízdní vlastnosti modelu skvělé.
Jak to vypadá, je opravdu na co se těšit. Příznivci německých parních krasavic aby pomalu začínali šetřit. Mílovi děkuji za technické informace a za fotografie.

Nahoru • Na skok v páté epoše (16.02.2010)

Přestože mé kolejiště ztvárňuje období III. a IV. modelové epochy, čemuž odpovídá i vozový park, nastanou občas chvíle, které by se daly přirovnat k cestování v čase. V tomto modelovém "socialistickém" období se najednou objevují vozidla, která vlastně ještě vůbec neexistují, lépe řečeno neexistují v nátěrech a v označeních, v jakých se objevují... se to nějak zamotalo. No to je jedno. Prostě čas od času je možné u mě na kolejišti zpozorovat vozidla, která náleží do V. epochy. Sám vlastním pouze jedno, jedná se o malý uhlák Viamont z jednoho z prvních TT-víkendů, takže o provoz těchto současných se vždy musí postarat někdo ze známých. Několik záběrů z těchto návštěv můžete zhlédnout na následujících fotografiích.

Nahoru • Lokomotiva T 435.0 (02.02.2010)

Tak už jsem se také dočkal! Konečně i já vlastním Tilligova Hektora. Pustil jsem se tedy do práce. Jak už je mým zvykem, většinou sem hodím pár záběrů pro prvotní okouknutí modelů a poté zpracuji recenzi. Stejné úmysly mám i v tomto případě. Je tu pro vás dostatek detailních záběrů na vše podstatné, záhada dveří vedoucích na levý ochoz je konečně rozluštěna. Opravdu je tam naznačena pouze klika, dveře nikoliv. Ani plasticky, ani potiskem. Vše důležité vám prozradí fotografie, případné vyplynuvší dotazy rád zodpovím (vyjma dotazů s digitální tématikou).

Nahoru • Pára táhne (20.01.2010)

V poslední době proběhlo pár setkání, při nichž jsme s kolegy našim modelům trochu prohnali faldy. Podvakráte se jednalo výhradně o parní jízdy. Černé krásky brázdily těch mých 17 metrů kolejí sem a tam a my jsme se kochali pohledem na ně. Pomocí fotoaparátu jsme zachytili tu příjemnou atmosféru i digitálně a několik fotografií je k dispozici i vám. Těch pár obrázků bude mít určitě vyšší informační hodnotu než jakýkoliv komentář.

Nahoru

TopList