Přehled aktualizací Pár slov úvodem Vznik a vývoj kolejiště Stavba diorámat Minirecenze vozů Rady a návody Patinování vozidel a budov Články a recenze Zápisky od roku 2006 Reportáže z akcí a cest Videozáznamy modelové železnice Často kladené dotazy Sekce věnovaná trati Trutnov - Žacléř Fotodokumentace železničních zařízení Smíšená fotogalerie s železniční tématikou Přehled plánovaných akcí Ankety Tapety na plochu, panoramatická pozadí za kolejiště... Zanechte vzkaz v knize návštěv Kontaktní informace Partnerské stránky

TRAINMANIA slaví 20. narozeniny!

17.04.2021 - Ač se to zdá neuvěřitelné, web Trainmania „zamořuje“ internet svojí přítomností už 20 let. Ano, již dvě desetiletí zabírají mé stránky kapacitu datových úložišť serverů různého druhu. BlueBoard, jemuž děkuji za doménu a hosting, YouTube, kam ukládám svá videa, Rajče s množstvím fotogalerií… Pár gigabytů to je. Za ta léta se toho nastřádalo opravdu dost. Navíc čím mladší, tím datově náročnější (především videa, která vznikají – oproti těm nejstarším s rozlišením 320 x 240 pixelů – v rozlišení FullHD). Pravda, některé z příspěvků již dávno ztratily na aktuálnosti, jsou poplatné době svého vzniku a mnohé odkazy v nich již neplatí (ty se snažím aktualizovat nebo odstranit, pokud na ně narazím), ale cíleně vše zpětně opravovat podle aktuální situace by bylo nadlidským úkolem, navíc bychom přišli o jejich autentičnost a jakousi nostalgii.

Dva měsíce po zprovoznění Trainmanie se narodila moje mladší dcerka, takže ty dvě jsou téměř dvojčata a vyrůstaly spolu. Jen stránky jsem nemusel přebalovat, pouze jsem jim občas pořídil nové dupačky. V útlém věku dcerka dokonce jevila alespoň částečný zájem o „hraní si s vláčky“, dokonce mi občas pomáhala se stavbou kolejiště, žel to časem opadlo, s přibývajícím věkem se měnily zájmy a nyní už jsem na to zase sám, pokud pominu výjimečné situace (ale k výročí mi udělala dort ve "firemních" barvách i s čokoládovým logem). Inu, třeba to zaujme vnučku od té starší... Ale té zatím stačí mamka s taťkou, přesnídávka, chrastítko a dudák.

Přiznám se, že jsem si dost lámal hlavu, co vlastně budu psát, abych nevykrádal sám sebe a nekopíroval články o pár let starší. Jenomže se tomu nedá zcela vyhnout. Jak se jednou bilancuje, nelze jinak než se prostě ohlédnout a zmínit důležité věci, které se udály. V tomto ohledu tedy styl tehdejších příspěvků kopírovat musím. Nebude to vyloženě ohlédnutí za historií tohoto webu, tam asi není už co nového psát, vše bylo řečeno již před 10 lety, ale spíše cesta v čase napříč modelářským světem za posledních 5 let (tedy od posledních půlkulatin) a vyzdvižení těch z mého pohledu zajímavějších událostí, čímž se rozumí zpravidla příchody nových modelů. S tím souvisí i fakt, že se zde objevují možná častěji než dříve recenze a prezentace všeho, co mě zaujalo a měl jsem možnost si to osobně "vošahat". Pouze malá část prezentovaných modelů je mých, většinu mi půjčují dobrosrdeční a důvěřiví přátelé a vůbec se nebojí, že bych jim to třeba už nevrátil...
V roce 2016 se mi do ruky dostal model lokomotivy BR 111 DR od firmy Roco. Člověk by řekl, že když už jeden výrobce model vyrábí, nebude se do toho pouště další. Jak se ale již několikrát ukázalo, není v tom žádný problém, modely se stejně prodají. Je totiž spousta modelářů, kteří si už jen ze zvědavosti a touze po pestrosti stejný nebo podobný model od jiného výrobce rádi pořídí. Důkazem je firma Piko, která dublovala několik lokomotiv vyráběných firmou Tillig a ležáky to nejsou. Lokomotivy BR 111 Roco a jejich odvozeniny se také prodaly a poté, co firma Roco ukončila produkci modelů TT, se staly vzácným artiklem. Nyní se však zkouší vracet do hry, takže pár novinek na rok 2021 oznámila. Samozřejmě se jedná o vozidla z dřívější produkce, takže se o novinky v pravém slova smyslu nejedná, ale minimálně Sergej v ČSD našince zajisté potěšil. Termín předobjednávek byl k překvapení všech dost šibeniční, 18. února byl šlus a objednávky uskutečněné po tomto datu jako by nebyly. Uvidíme, jaký bude úspěch a zda dojde i na další série Brejlovců, Ludmil nebo zmíněných Faustovek.
Tuzemský výrobce SDV model přišel na trh s povedenou stavebnicí osobního vozu Rybák. Do té doby sice k sehnání nějaké Rybáky byly, ale v podobě plastikové stavebnice s celkem jednoduchou stavbou a vším, co je potřeba k postavení funkčního vozu, tu ještě nic nebylo. Posléze se objevily další varianty včetně dvou služebních. No řekněte, nemáme se my „téčkaři“ alespoň v některém ohledu dobře? Máme. Po Rybáku totiž přišla spousta dalších krásných stavebnic, tou poslední novinkou je článkový kontejnerový vůz Sggrss 55 správy ČD Cargo se čtyřmi kontejnery.
Další pro mne velkou událostí byl příchod parní lokomotivy BR 95, a to hned od dvou výrobců – Tillig a Arnold. „Bergkönigin, tedy "Horská královna", se povedla oběma výrobcům. Každá má samozřejmě své plusy i minusy, já jsem si nakonec pořídil Tilligovu. Pro sepsání recenze jsem měl ale k dispozici obě, takže došlo i na pořízení srovnávacích fotografií. Lokomotivy působí opravdu majestátně. Tento typ páry v „tétéčku“ doposud nebyl moc rozšířený, předcházely mu snad jen dva modely, pokud si dobře pamatuju, a to BR 84 od Tilliga a BR 95.66 „Mammut“ od Beckmanna.
V roce 2017 jsme se po MTB dočkali Kocoura, tedy lokomotivy T 466.2, i od Tilliga. Pro mne to byla srdeční záležitost, protože mne doprovázel celé dětství. Jojo, bydlení u kolejí má svá pozitiva. Prakticky nic jiného k nám s nákladními vlaky nejezdilo, takže se mi Kocour tak nějak dostal pod kůži a už tam zůstal. Tillig vyrobil nespočet variant, došlo i na T 448.0, a navíc se v nabídce objevily i malosériové modely DS Model. Měl jsem možnost porovnat modely obou výrobců a volba byla jasná. Na první pohled mne oslovil výrobek Tillig, přestože jsem při příchodu modelu MTB měl svrbění v rukou...
Dalším milým Tilligovým počinem byla malá parní lokomotiva 89.70. V nabídce tohoto výrobce vlastně žádná malá pára nebyla, pokud pominu dřívější spolupráci s jinými výrobci nebo staré, byť částečně zmodernizované modely řad 81 a 92. Novotou byl též integrovaný dekodér, takže analogová verze de facto neexistuje. Je klika, že mám model z této první série, který je zatím bezporuchový, protože se začaly objevovat problémy s dekodéry. V novější sérii je zase poněkud nekomfortní provoz na analogu, kdy je téměř nemožné nějak rozumně regulovat rychlost.
Že se na modely Kuehn čeká dlouho, to je obecně známý fakt. Motorák RS1 byl ohlášen v katalogu na rok 2012, na koleje vyjel tuším během roku 2017. Hodnocení modelářů veskrze pozitivní, mé zkušenosti byly spíše smíšené. První zapůjčený kus moc dobře nejezdil, druhý byl lepší, ale ani tam to nebyla žádná výhra. Povrchovka povedená, ale také nebyla bez jistých výhrad především kvůli přechodu barev. Ač je model mimo mé oblíbené epochy, chvíli jsem si hrál s myšlenkou, že by nebylo marné mít jej ve své sbírce. Nechal jsem to však uležet a po zkušenostech se dvěma modely jsem pořízení motoráku zavrhl. Pokud už bych měl kupovat něco, co se mi sice líbí, ale je mimo mé zaměření, chci dostat 100% produkt a nepřistupovat k nějakým kompromisům. Přesto věřím, že se jednalo o výjimky a většina modelů mnou uvedené problémy nemá.
V roce 2018 byl uveden přepracovaný model lokomotivy E 94. Tillig se rozhodl vyrobit tuto německou legendu od základu znovu a nezapomněl zohlednit ani rozdíly mezi jednotlivými verzemi včetně rakouské. Bezmála čtvrtkilový obr oplývá nezvykle dobrými jízdními vlastnostmi a i v analogu je schopen velmi pomalé jízdy při napětí pod 2 V. Tento počin se Tilligovi opravdu povedl a jako nástupce původního modelu z poloviny 60. let, kdy jej představil pan Zeuke, ostudu rozhodně neudělal. Je to také doposud jediná elektrická lokomotiva, která měla tu výsadu stát se součástí mé sbírky. Má prostě určité charisma.
Firmu Piko není nutno představovat. V modelářské branži toto jméno znamená totéž jako IBM v branži informačních technologií. Věnovala se jak modelové velikosti H0 a N, tak i výrobě hraček (osobně si vzpomínám na traktor s funkční převodovkou a vlekem). Již léta tento výrobce produkuje modely i ve velikosti TT a po elektrických a motorových lokomotivách na konci roku 2018 představil svou první parní lokomotivu řady 55. Nepochybuji o tom, že všichni byli stejně zvědaví jako já, jak se model povede. A povedl. Po provedení DR přišla varianta ČSD, nato pak PKP a DB. Model slavil úspěch, což zřejmě výrobce povzbudilo, a nyní se můžeme těšit na další parní stroj v podobě lokomotivy řady 83.10, který je již nyní na trhu ve velikosti H0 (dokonce i s kouřovým generátorem), příznivci velikosti TT by se měli dočkat na konci října 2021.
Dalším dlouho očekávaným modelem byla Bardotka od Kuehna. A když píši dlouho, tak myslím dloooouho. Tak dlouho, že by člověk čekal absenci jakýchkoli nepřesností a technických nedokonalostí. To se nestalo. Jednu zásadní věc si Berta přinesla už z doby Brejlovců, totiž kinematiku, která v určitých chvílích působí poněkud problémy. Je to věc známá – při jízdě v oblouku se prostě nevysune tak, jak by měla, což působí kolizi s některými vozy. Dokonce i s vozy Kuehn na kolejivu Kuehn. Ze vzhledových vad bych uvedl především polohu pozičních světel, která také není úplně správná. Ale nebudu se opakovat, v recenzi je vše popsáno. Ač tento odstavec začíná trochu pesimisticky, není na tom model nijak špatně. Spíše naopak. Jízdní vlastnosti perfektní, vše do detailu zpracované, věrnost předloze veliká (i když o tom se také vedou polemiky). Rozhodně je to nejlepší model Zamračené, který v TT máme, a i přes jisté nedokonalosti jej řadím do kategorie TOP.
I mistr tesař se někdy utne. Tak bych asi začal povídání o lokomotivě TGK2, známé spíše jako Kaluga. Po modelu H0 ji firma Piko zmenšila i do TT. Vzhledově se jedná o perfektní model bez jakékoli výhrady. Nešťastné však je řešení pohonu. Pohánět takto malou a lehkou dvounápravovou lokomotivu pouze přes jednu nápravu není nejvhodnějším řešením. Sice jsem dělal dost pokusů a prezentoval video, kde ukazuji, co všechno lokomotiva zvládne, ale pořád je to jen vlak sestavený z vozů s malým rozvorem a jízda po rovině. Vozy s větším jízdním odporem problémem jsou. Piko jako nouzové řešení nabídlo hnanou nápravu s jednou bandáží, což jistý pozitivní účinek má, ale zároveň se to logicky negativně projevuje na spolehlivosti sběru proudu, což je prakticky neřešitelný problém při průjezdu sbírajícího kola přes nenapájenou srdcovku výhybky. Navzdory tomu všemu se v katalogu objevily další mutace modelu včetně ČSD. Modeláři samozřejmě přivřeli oči, s modelem se jakž takž jezdit dá a je atraktivní, takže ti, kteří jej chtěli, si jej ve většině případů i pořídili. Včetně mě – jako dárek k narozeninám mi Kaluga udělala velkou radost.
Po firmě Piko se do své první parní lokomotivy pustil i Kuehn. A řekl bych se stejným úspěchem. Předloha, řada 94.5, byla se svými 1 236 kusy vcelku rozšířená, ve velikosti TT však zatím chyběla. Kuehn vyplnil mezeru na trhu a přinesl perfektně zpracovaný model. Navíc i tato lokomotiva po 2. světové válce brázdila československé koleje, takže došlo i na verzi ČSD jak sériovou, tak malosériovou od DS Model. I zde se sice našly mušky, to už je dnes běžná praxe téměř u všech modelů, přesto je to model na vysoké úrovni a jízdní vlastnosti i povrchová úprava jsou výborné. A jako neoznámené překvapení byly na lipském veletrhu představeny i osobní reko vozy DR, k nimž se lokomotiva hodí. Aktuálně je k dispozici několik čtyřvozových setů ve třetí a čtvrté epoše včetně doplňkových dvouvozových s poštovním vozem.
Čas od času mi rukama projdou modely tuzemského výrobce MTB. Jak je to s kvalitou těchto produktů, to je celkem známo. Problémy jsou především v povrchové úpravě, často však i v jízdních vlastnostech a nezřídka též v proporcích. Viděl jsem jich dost na to, abych to mohl sám posoudit. Z těchto důvodů nevlastním zatím žádný model MTB. je nutno uvést fakt, že se z velké části jedná o modely, které až na výjimky nikdo jiný nevyrábí a vyrábět zřejmě ani nebude, případně se jedná o modely, které jiný výrobce ohlásil a firma MTB jej prostě předběhla. O to víc zamrzí ta kvalita… Ovšem když sem psal recenzi na nulkovou Bobinu, hodnocení se od ostatních článků diametrálně lišilo. Sám jsem byl po předchozích zkušenostech překvapen a potěšen. Model měl téměř bezvadnou povrchovku i výborné jízdní vlastnosti. Kdyby se touto cestou výrobce ubíral dál, jistě by přibylo modelářů, kteří by svůj vozový park obohatili o tyto modely.
Další tuzemský výrobce, který se po velkém množství staveb a doplňků kolejiště vrhl na výrobu vozidel, je Igra Model. V TT nabízejí kotle Zaes a osobní vozy Bai. Ani zde se nedá hovořit o stoprocentní kvalitě. Kotlové vozy byly upatlané od lepidla, nepřesně sestavené a moc dobře nejezdily. Nakonec je výrobce nabízí jako stavebnici, ať se s tím modelář popere doma sám. Dejme tomu. Je to asi to nejlepší řešení. A Baiky? Tam to není o nic lepší. Dvojkolí i podvozky se otáčejí ztuha, s vozy mnohdy není možné jezdit, dokud si majitel neprovede několik úprav. Ani osazení doplňků v podobě madel a dynama není vůbec bezproblémové. Pro madla je nutno vyvrtat otvory a dva díly dynama, z nichž se skládá, do sebe nepasují. Třešničkou na dortu pak byla absence igelitové výstelky v krabičce, takže vozy jsou kvůli volnému pohybu v blistru poškrábané. A opět se jedná o jinak krásný a originální model, kterého se od jiného výrobce nedočkáme. V plánu jsou také další vozy, aktuálně Ba v několika verzích. Chci věřit, že problémy známé z vozů Bai se zde již vyskytovat nebudou. Dříve slibovaný termín 1Q/2021 se už ale nestihne.
Nedá mi to a odskočím si k sousedům, tedy k velikosti H0. Kdyby nic, tak Laminátka za to stojí. Piko se fakt vycajchnovalo a vytvořilo úchvatný model legendy československých lokomotiv. Laminátka je stroj neobvyklý, o to víc je nutno vážit si toho, že se do jeho ztvárnění pustil i jiný než český výrobce. Ke cti výrobce nutno uvésti, že model je opravdu perfektní, detailní, povrchovka přesná, jízdní vlastnosti luxusní a výbava nadstandardní. Pro fajnšmekry jsou osvětlené i budíky na palubní desce a pojezd modelu. První vyjela verze ČSD, další budou následovat. Samozřejmě lze model zakoupit analogový i ozvučený.
Posledním modelem, který bych rád zmínil, jsou osobní vozy typu Altenberg od firmy Kuehn. Recenzi zapůjčeného setu ČSD jsem publikoval v první polovině dubna, sám zatím stále čekám na objednaný set DR. První sérii jsem tak nějak prošvihnul, uvidíme, kdy Kuehn dodá druhou. Doufejme, že to bude ještě letos. Bohužel ani tyto modely se neobešly bez jistých nedokonalostí, v některých případech celkem zásadního charakteru, jakým bezesporu jízdní vlastnosti jsou. Není to sice záležitost všech modelů, ale ani ojedinělá ne. Je to škoda, firma Kuehn bývala jakýmsi etalonem kvality, ale ty časy už zřejmě pominuly.
Nahoru Jak vidno, nových modelů je pořád dost a stále je o čem psát. Snažím se, mám-li možnost si nějakou novinku zapůjčit, sepsat vždy článek a poskytnout Vám kvalitní fotografie. Jestli mé příspěvky pomohou v rozhodování byť jen jednomu modeláři, není to marná práce. Nejsem sice žádný velký znalec vozidel, to ale nebrání tomu udělat rozbor modelu (fyzicky i jazykově ) a poskytnout co nejvíce informací ostatním modelářům. Nemusím znát dokonale předlohu, abych mohl zhodnotit klady a zápory modelu z hlediska technického provedení. Nepovažuji se za odborníka, spíše za zprostředkovatele informací o modelu mezi výrobcem a modelářem. Navíc v tom nejsem sám, takových jako já je více, což je jedině dobře. Každý má jiný pohled a rozdílné poznatky. A samozřejmě i když se snažím o objektivitu, je hodnocení vždy trochu subjektivní, neboť mé nároky se nemusí shodovat s nároky jiných, a model, který mám já, nemusí být proveden stejně jako tentýž model někoho jiného, což ostatně potvrzují i zkušenosti kolegů na diskuzních fórech.

Závěrem ještě zmíním jednu věc, byť to není úplná novinka. Započal jsem stavbu nového kolejiště Schwarzbach. Nemá smysl se zde na toto téma rozepisovat, neb všechny související informace získáte vstupem do samostatné sekce po kliknutí na odkaz nebo na obrázek. V tuto chvíli je základní stavba hotova, všechny koleje položeny a důležitá elektroinstalace zapojena (i když mi tam něco hapruje), takže již probíhají počáteční práce na tvorbě krajiny. Práce mě ještě čeká dost a dost, ale motivací a hnacím motorem je představa, že se snad v nedaleké budoucnosti na kolejišti rozpoutá čilý železniční ruch.

Jaké jsou plány do budoucna? Rád bych v pracích na kolejišti pokračoval a samozřejmě stále udržoval tento web v chodu s aktualizacemi alespoň tak častými, jako je tomu nyní. V nich bych vás chtěl nadále zásobovat informacemi o naší krásné zálibě. Musím upřímně poděkovat spřízněným duším, které mne v těchto aktivitách dříve nebo doposud větší měrou podporují: TT modelář Boskovice, Hobby Shop, Míla, MUDr. Jan Prouza, Martin Stejskal, Marek Trejbal, Rosťopiš, redakce časopisu Železničář a Libor „Stoupa“ Zapletal. Snad jsem na nikoho zásadního nezapomněl. Pokud ano, připomeňte se, klucííí.

Vám, čtenářům Trainmanie, velice děkuji za vaše návštěvy a ohlasy a budu rád, když sem budete nakukovat opakovaně. Vždy se tu najde něco nového a snad i zajímavého. Vaše spokojenost je takovou malou odměnou za úsilí, čas a prostředky věnované chodu tohoto webu. Celkový stav počítadla přesahující milion a půl unikátních denních přístupů naznačuje, že má práce snad není marná.


Starší výročí: 10 let11 let13 let14 let15 let

TopList